Peritoneální dialýza

Zajímá vás peritoneální dialýza? V tomto článku se dozvíte, co je nutné vědět před první peritoneální dialýzou, jak často se provádí, přehled typů, jak funguje a jaká rizika obnáší. Vždy se poraďte se svým ošetřujícím lékařem, zda je pro vás peritoneální dialýza vhodná.

Jak funguje peritoneální dialýza?

Zjednodušeně lze říci, že při peritoneální dialýze je čisticí funkce ledvin nahrazena filtrací krve přes výstelku břišní dutiny, tzv. pobřišnici neboli peritoneum. Celková plocha pobřišnice (0,5–2m2) je totiž srovnatelná s plochou ledvinných filtračních tělísek (glomerulus).

U všech typů této dialýzy je základem čisticí roztok – dialyzát, který je napuštěn v dutině břišní. Díky bohatému cévnímu řečišti v pobřišnici do něj mohou skrz cévní stěny volně přestupovat odpadní látky metabolismu. Do břišní dutiny se roztok napouští stálým katetrem, po nasycení odpadními látkami je z dutiny břišní následně vypuštěn a vždy nahrazen dialyzátem novým.

Protože u nejrozšířenějšího typu peritoneální dialýzy (CAPD – viz níže) není potřeba žádných přístrojů a pacient ji může provádět sám v pohodlí svého domova, bývá peritoneální dialýza (o jednotlivých typech peritoneální dialýzy viz níže) nazývána též domácí dialýzou.

Typy peritoneální dialýzy

CAPD – kontinuální (průběžná) ambulantní peritoneální dialýza je nejčastějším typem peritoneální dialýzy. Vzhledem k nízké náročnosti se provádí ručně, bez nutnosti použití přístrojů.

Čistý dialyzát se napustí ze zásobního vaku katetrem do břicha. Katetr se posléze uzavře a tělo postupně do roztoku uvolňuje odpadní látky. Po několika hodinách je roztok nasycený odpadními látkami vypuštěn zpět do vaku a do dutiny břišní se napustí nový. Tento proces probíhá průběžně zhruba čtyřikrát za den a zabere kolem 30 minut.

APD – automatická peritoneální dialýza, též CCPD neboli kontinuální cyklická peritoneální dialýza je založena na stejném mechanismu jako CAPD, ovšem výměny obstarává přístroj (cycler), který za noc provede 4–5 výměn dialyzačního roztoku.

Ráno pak ponechává břišní dutinu buď vypuštěnou, nebo napuštěnou (zejména pokud bývá naplánována jedna normální výměna navíc během dne). Přes den již obvykle pacient není omezován nutností výměny roztoku, může si svobodně plánovat čas a třeba i sportovat.

Můžeme se setkat i s dalšími modifikacemi peritoneální dialýzy, které jsou ovšem založeny na stejném principu.

Před první peritoneální dialýzou

Dva až tři týdny před první peritoneální dialýzou je nutné zavést do dutiny břišní vstup pro dialyzační roztok – peritoneální katetr (trvale všitá měkká hadička). Umisťuje se v oblasti pod pupkem a je možné ji zcela schovat pod šaty. Zavádí se v lokální anestezii a před první dialýzou by měla břišní stěna být již plně zhojená.

Při přípravě na první dialýzu je vhodné v domácnosti předem vyčlenit (vytvořit) čisté místo, kde bude dialýza probíhat, a stejně tak vybrat vhodné místo pro skladování dialyzačních roztoků.

Jak často peritoneální dialýza probíhá?

Peritoneální dialýza bývá označována jako tzv. domácí dialýza. Pro CAPD nejsou potřeba složité přístroje ani asistence druhé osoby. Výměna trvá kolem 30 minut a provádí se průměrně čtyřikrát denně. Objem dialyzačního roztoku je cca 2 litry, v břiše zůstává cca 4–6 hodin. Přesné parametry výměn ale vždy stanoví lékař dle váhy, stavu peritonea, ale i preferencí pacienta.

APD (CCPD) provádí přístroj během pacientova spánku v pohodlí jeho ložnice. I přesto je zde pomoc druhé osoby vítaná. Výměna probíhá v průběhu asi 10 hodin, za tu dobu se dialyzát obmění zhruba čtyřikrát. Přes den už dialýza pacienta nijak nezatěžuje.

I v případě peritoneální dialýzy je možné proceduru absolvovat v nemocnici či na dialyzačním středisku. Zde má pacient vždy jistotu náležité odborné péče, která je vhodná, zejména pokud je hospitalizován, nebo pokud není schopen provádět dialýzu sám.

Pro koho je peritoneální dialýza vhodná?

VHODNÁ – Peritoneální dialýza je vhodná zejména pro pacienty se slabým srdcem, špatným stavem cévního řečiště, s velmi nízkým krevním tlakem (pacienti, u nichž se nedoporučuje hemodialýza), případně pro pacienty žijící ve větší vzdálenosti od dialyzačních center.

Upřednostňují ji také pacienti, kteří chtějí zůstat soběstační a nezávislí na lékařích a dialyzačních centrech, tedy především aktivní lidé, kteří hodně cestují. I pro ně však už dnes díky programu prázdninových dialýz přichází v úvahu hemodialýza.

NEVHODNÁ – Hlavním důvodem proti doporučení peritoneální dialýzy bývají zdravotní komplikace v dutině břišní, typicky zánětlivá onemocnění střev, nádorové onemocnění pobřišnice, stomie v oblasti (nefrostomie, kolostomie), polycystické ledviny nebo srůsty. Problémová může být také u nesoběstačných pacientů nebo u pacientů se špatnými hygienickými návyky (vyšší riziko zánětu pobřišnice).

Pro a proti peritoneální dialýzy

PRO – dialýzu provádí pacient sám, výměny dialyzačního roztoku lze uzpůsobit časovému harmonogramu a lze je provádět prakticky kdekoliv. Pacient není závislý na zdravotnickém centru a dochází k výrazně menšímu narušení jeho týdenního režimu. CCPD (APD) (odkaz) probíhá pouze ve spánku a přes den pacienta vůbec nezatěžuje.

Zbytková funkce ledvin je zachována déle než při hemodialýze, dochází k menším krevním ztrátám, řidší je i výskyt chudokrevnosti a celkově peritoneální dialýza představuje menší zátěž pro kardiovaskulární systém. Pacient podléhá podstatně menším dietetickým opatřením, hladiny krevního tlaku, tekutin a minerálů v těle jsou stálejší.

PROTI – výměny dialyzačního roztoku je třeba začlenit do denního režimu, u APD je pak nutné mít k dispozici dialyzační přístroj. Nezbytností je důsledná péče o katetr a čisté prostředí nejen pro samotnou dialýzu, ale také pro skladování dialyzačních roztoků, neboť existuje nemalé riziko zánětu pobřišnice.

Peritoneální dialýza je vzhledem k obsahu glukózy v dialyzačním roztoku často spojená se vzrůstem hmotnosti a rozvojem cukrovky. Přítomnost katetru na těle může způsobovat psychické problémy, například v sexuálním životě pacienta.