Dialýza v dialyzačním středisku
I ve vysokém věku je dialýza možná
Damoklův meč, který se neustále vznáší nad vztahem dialyzovaný pacient – lékař, je otázka týkající se očekávané délky života. Otázka „Jak dlouho ještě budu žít?“ se dá sotva korektně zodpovědět, ačkoliv to pacient často očekává. Ani statistické průměrné hodnoty nezodpovídají naléhavý dotaz pacientů a jejich příbuzných. Výsledky jedné aktuální kanadské studie však mohou poskytnout důležitou informaci týkající se prognózy starších pacientů, kteří musí začít s dialýzou. Podle analýzy vědců z Calgary a Toronta je sice očekávaná délka života při začátku dialýzy ve vyšším věku nízká, přesto se, alespoň v Kanadě, během krátkého časového období zvýšila o 20 %.
Kanadská studie
Celkem byla analyzována data od 14 512 pacientů ve věku 65 let a více, kteří v časovém období 1990 do 1999 začali s hemodialyzační terapií. Vědce obzvláště zajímalo, jestli se očekávaná délka života nějak změnila ve srovnání 2 časových období: časového období 1 (1990-1994) a časového období 2 (1995-1999). A sice u 2 věkových skupin pacientů, první ve věku 65-74 let a druhé ve věku 75 a více. Pacienti byli sledování od okamžiku začátku dialýzy až do své smrti, transplantace ledvin, jiného důvodu nedosažitelnosti nebo až do konce studie (31. 12. 2004). Ukázalo se, že se mezi obdobím 1 a 2 výrazně zvýšil podíl pacientů, u kterých se začalo s dialýzou po 75. roku života. Ačkoliv v obou obdobích se u pacientů stále častěji objevovaly doprovodné nemoci (např. diabetes nebo srdečně-cévní onemocnění), vzrostla ve věku 65-74 očekávaná délka života o významných 15-20 %. U ještě starších pacientů byl přírůstek očekávané délky života opět významný, i když ne tolik výrazný.
Příčina zvýšení délky života je nejasná
Studie měla vyšetřit, jak dlouho přežívají pacienti, kteří nastoupili na dialýzu po 65. roce života a nebyla založena na tom, aby vysvětlila silné prodloužení délky života u pacientů, kteří začali s dialýzou v druhém časovém období. Jisté je, že registrovaný přírůstek očekávané délky života u starších a starých dialyzovaných pacientů je daleko vyšší než přírůstek očekávané délky života kanadského obyvatelstva jako celku. Další možností, jak tento nárůst vysvětlit, by mohly být změny v samotné dialyzační léčbě (novější membrány, jiné technologie), pokroky v medicíně celkově nebo nové modernější léky. Autoři spekulují o tom, že za vším může být také zvýšená pozornost veřejnosti zaměřená na chronické onemocnění ledvin, vedoucí k včasně nasazené dialyzační léčbě.
Závěr
Přes tato zveřejněná zlepšení zůstává očekávaná délka života osob, které se stanou po 65. roku života pacienty na dialýze, stále nízká (pod 5 let). Na druhé straně vysoký věk sám o sobě není žádným argumentem nezačít s dialýzou. Pokud se jedná o prognózu, nemělo by se diskutovat jen o průměrné očekávané délce života nýbrž také o vlivu dialýzy na kvalitu života.
Zdroje:
http://www.dialyse.de