vrozená nepřítomnost, respektive nevyvinutí ledviny nebo její těžká malformace (porucha špatným vývojem)
náhlý, urgentní. Akutní je opakem chronického nebo dlouhotrvajícího.
stav, při němž ledviny náhle přestanou pracovat. Ve velké části případů mohou ledviny opět obnovit svou funkci.
závažná forma akutního selhání ledvin, které se vyvíjí u lidí s těžkým onemocněním, jako např. infekce nebo příliš nízký krevní tlak (např. u srdečního selhávání nebo po velkých krevních ztrátách). Velmi častou příčinou je také poléková reakce. Někdy nemocný potřebuje dialýzu. Funkce ledvin se často upraví, když pomine vyvolávající příčina.
přítomnost bílkoviny zvané albumin v moči v množství větším než norma. Albuminurie může být známkou onemocnění ledvin.
orgánový nebo tkáňový transplantát přenesený mezi dvěma lidmi
vrozené onemocnění na podkladě mutace genu pro kolagen IV. Tato nemoc postihuje jak muže, tak ženy, rozvíjí se většinou v dětství. U mužů bývá selhání ledvin a poškození sluchu častější a závažnější. Známkami onemocnění je trvalá přítomnost krve a bílkovin v moči.
stavební jednotka bílkovin. Rozdělujeme je na esenciální – pro tělo nezbytné, a na neesenciální – ty se v těle tvoří. Přísun kvalitních bílkovin v potravě pro zajištění potřebného spektra aminokyselin v těle je nezbytný.
ztráta funkce ledvin v důsledku dlouhodobého užívání léků tlumících bolesti. Nejnebezpečnější jsou kombinace s aspirinem a acetaminophenem.
chudokrevnost. Jde o stav, kdy krev obsahuje příliš málo červených krvinek (erytrocytů), které přenášejí kyslík do tělesných tkání. Anemický pacient má tedy hůře prokysličený organismus a může pociťovat slabost, únavnost, bývá bledý, může mít bušení srdce. U nefrologicky nemocných je poměrně častá.
hormon řídící hospodaření s vodou v těle, respektive zadržování vody v těle, snižuje její vylučování ledvinami. Tvoří se v hypofýze (podvěsek mozkový). Nedostatek se projevuje jako diabetes insipidus.
stav, při kterém ledviny přestaly produkovat moč
automatická peritoneální dialýza. Označuje se též jako CCPD
chirurgicky vytvořené spojení mezi arterií (tepnou) a vénou (žílou) nejčastěji na předloktí u nemocného, u kterého je v plánu zahájení hemodialyzační léčby. Spojení tepny a žíly vede k zesílení žíly a zajištění dostatečného průtoku krve žílou. Do takové žíly lze opakovaně píchat dialyzační jehly. Rozlišujeme dvě formy: AV shunt a AV graft.
postižení cév způsobené tvorbou plátů v cévní stěně. Lidově zvané kornatění cév. Souvisí s vysokou hladinou látek lipoidního (tukového) charakteru v krvi a s vysokým tlakem (hypertenzí).
stav, při němž imunitní systém organismu patologicky reaguje proti vlastním buňkám/strukturám těla. Příkladem je systémový lupus erytematodes, Goodpastereův syndrom, ANCA-pozitivní glomerulonefritidy atd.
arteriovenózní spojka, cévní vstup pro hemodialýzu; jde o spojení žíly a tepny pomocí umělé spojky
arteriovenózní spojka, cévní vstup pro hemodialýzu vytvořený spojením žíly a tepny
procedura, při níž je odebrán velmi malý vzorek tkáně – například ledvin, močového měchýře, jater apod. Vzorek je následně zpracován a mikroskopicky vyšetřován.
zkratka pro Body Mass Index, neboli index tělesné hmoty, užívá se jako jeden z ukazatelů míry obezity. Spočítá se tak, že se výška v centimetrech vydělí druhou mocninou hmotnosti v kilogramech. Výsledné třídy se posuzují: BMI < 18,5 (podváha) BMI 18,5–24,9 (normální hmotnost) BMI 25–29,9 (nadváha) BMI >= 30 (obezita)
peritoneální dialýza, forma dialýzy prováděná pomocí opakovaného napouštění a vypouštění dialyzačního roztoku do a z břišní dutiny
aktivní forma vitamínu D potřebná ke správné funkci kostního metabolismu. Již v časném stadiu chronické renální insuficience je jeho produkce snížená. Nefrolog pak ordinuje náhradu v tabletách – u nás preparáty AlphaD3 nebo Rocaltrol a Zemplar.
kontinuální (průběžná) ambulantní peritoneální dialýza, nejčastější typ peritoneálních dialýz
kontinuální cyklická peritoneální dialýza je peritoneální dialýza obstarávaná přístrojem zvaným cycler. Označuje se též jako APD – automatická peritoneální dialýza.
Chronic Renal Failure, je pomalá a progresivní ztráta funkce ledvin v průběhu několika let. Většinou ústí v chronické selhání ledvin (orig. End Stage Renal Disease). V tomto stadiu lidé již potřebují léčbu nahrazující funkci ledvin – dialýzu nebo transplantaci.
trvající dlouhou dobu, většinou pomalu se vyvíjející
anemie; jde o nedostatek červených krvinek, v nichž se nachází červené krevní barvivo (hemoglobin), které na sebe váže kyslík a ten je roznášen ke tkáním
Chronical Kidney Disease čili chronické onemocnění ledvin, určujeme dle závažnosti 5 stupňů
čti [klírens], veličina, která vyjadřuje objem krevní plazmy, který je v ledvinách zcela očištěn od určité látky za jednotku času
čti [klírens] – metoda stanovení hladiny kreatininu v krvi a jeho množství vyloučeném močí za 24 hodin k určení velikosti glomerulární filtrace více viz Kreatininová clearance
čti [klírens] hovoří o schopnosti ledvin očistit tělo od této odpadní látky (močoviny), spolu s kreatininovou clearance se užívá k posouzení funkce ledvin
diabetes mellitus, více informací pod tímto heslem
abnormální dutina obsahující tekutinu, plyn nebo polotuhý materiál. Cysty se mohou tvořit v ledvinách, ale i v jiných částech těla. Jednotlivé cysty většinou nemají vliv na funkci ledvin, ale jejich větší počet může vést k poškození ledvin. Zvláštním typem cyst je polycystická nemoc ledvin.
aminokyselina, která se běžně nachází v organismu. Aminokyseliny jsou základními stavebními kameny bílkovin.
stav, při němž moč obsahuje vysoké množství aminkyseliny cystinu. Pokud se cystin nerozpustí v moči, pak může vytvářet ledvinové kameny.
zánět močového měchýře, způsobuje bolest a pocit pálení a řezání v podbřišku nebo močové trubici, někdy pouze při močení. Bývá doprovázen častějším nutkáním k močení.
nástroj používaný k vyšetření močového měchýře. Toto vyšetření je nazýváno cystoskopie.
nedostatek vody v těle, též odvodnění. K tomuto stavu dochází, pokud výdej tekutin převyšuje jejich příjem.
onemocnění, pro něž je charakteristické časté močení velkého množství moči, extrémní žízeň a celkový pocit slabosti. Tento stav může být způsoben poškozením funkce podvěsku mozkového (hypofýzy) nebo poškozením ledvin. U diabetu insipidu jsou hladiny cukru v krvi normální, nejde tedy o diabetes související s hladinou glukózy v krvi.
úplavice cukrová neboli cukrovka. Metabolické onemocnění způsobené nedostatečnou produkcí nebo nedostatečnou efektivitou hormonu zvaného inzulin, který reguluje hladinu glukózy (cukru) v krvi. Rozeznáváme několik typů diabetu. I.typ- cca 10% diabetů, inzulin se ve slinivce neprodukuje (poškození buněk pankreatu), objevuje se do 40 roku věku. II.typ- cca 85%diabetiků, tělo produkuje vlastní inzulin, ale neumí jej využívat. Většinou postihuje starší obézní jedince.
proces odstraňování zplodin metabolismu z těla umělou cestou. Tato činnost je u zdravých jedinců vykonávána ledvinami. Dojde-li k selhání ledvin, musí být krev čištěna uměle pomocí speciálního vybavení. Jsou používány 2 hlavní formy dialýzy: hemodialýza a peritoneální dialýza. * Hemodialýza - používá přístroj k čištění odpadních látek z krve. Krev putuje hadičkami do filtru, v němž jsou odstraňovány odpadní látky a přebytečná voda. Očištěná krev se vrací dalšími hadičkami zpět do těla. Více viz Hemodialýza. * Peritoneální dialýza - čistí krev využitím povrchu orgánů dutiny břišní jako filtru. Čistící roztok je napouštěn do dutiny břišní. Odpadní látky a přebytečná tekutina prostupují tenkou membránou pokrývající povrch nitrobřišních orgánů do dialyzačního roztoku, s nímž jsou následně vypuštěny z dutiny břišní. Více viz Peritoneální dialýza.
roztok používaný k očišťování organismu od odpadních látek u obou forem dialýzy: hemodialýzy a peritoneální dialýzy
součást dialyzačního přístroje. Má 2 oddíly, oddělené od sebe polopropustnou membránou. Jednou částí protéká krev a druhou protéká dialyzační roztok. Skrz membránu dochází k prostupu odpadních látek z krve do dialyzačního roztoku podle koncentračního spádu. Tomuto ději se říká dialýza. Podle nastaveného podtlaku na straně dialyzátu dochází k odstraňování přebytečné vody. Tomuto ději se říká ultrafiltrace.
souhrnné označení pro výživu/stravu za den. Užívá se též jako termín pro stravu uzpůsobenou určitým podmínkám (hubnutí, cukrovka, nefrologické onemocnění).
podagra, onemocnění spojené s vysokou hladinou kyseliny močové v krvi. Charakteristický pro ni je bolestivý zánět kloubu u palce na noze. Původcem jsou krystalky kyseliny močové, které se zde ukládají.
Náhrada funkce ledvin v domácím prostředí. Viz heslo dialýza. Nejčastější formou domácí dialýzy je peritoneální dialýza, která je prováděna v domácím prostředí. V některých zemích je možnost provádění i hemodialýzy v domácím prostředí.
kalium, hromadí se v těle při ledvinné nedostatečnosti. Ovlivňuje mnoho fyziologických funkcí včetně např. srdeční akce. Hyperkalemie je stav vysoké hladiny draslíku, nedostatek se označuje hypokalemie.
otok způsobený přebytkem vody
jde vlastně o rozpuštěné minerální látky v tělesných tekutinách. Jejich ionty vytvářejí stabilní iontové prostředí uvnitř těla. Jde o sodík = natrium, draslík = kalium, hořčík = magnesium, vápník = kalcium a chloridy. Ledviny kontrolují množství a složení elektrolytů v organismu. Při selhání ledvin dochází k nerovnováhám minerálů v elektrolytech. To může vyvolat i vážné zdravotní potíže. Dialýza tento problém řeší.
vmetek. Struktura, která ucpe lumen cévy. Může být původu trombotického, nádorového, ale i vzduchová bublina při poranění velkých cév.
hormon tvořící se v ledvinách, podílející se na tvorbě červených krvinek. Nedostatek tohoto hormonu vede k anemii – krevní nedostatečnosti, chudokrevnosti. Pomocí genového inženýrství je vyráběn uměle a podáván jako lék. Léčba anemie zlepšuje kvalitu života.
viz arteriovenózní fistule
iontová skupina pocházející ze solí kyseliny fosforečné, forma, v jaké se fosfor vyskytuje v těle
minerál přítomný v těle. Podílí se spolu s vápníkem na metabolismu kostí.
zánět glomerulu. Nejčastěji je způsoben autoimunitním onemocněním.
jizvení glomerulu. Může být důsledkem cukrovky nebo důsledkem ukládáním různých deposit v částech glomerulu (např. fokální segmentální glomeruloskleróza). Nejčastějším příznakem glomerulosklerózy je proteinurie a selhání ledvin.
klubíčko mikroskopických krevních céviček v nefronu v ledvinách, v němž dochází k filtraci krve a vzniká tzv. primární moč. U zdravého člověka se denně profiltruje z krve až 120 litrů moči.
autoimunitní onemocnění postihující nejen ledviny, ale i plíce.
vyšetření krve, které říká, kolik červených krvinek je přítomno v krvi. Nízký hematokrit znamená anemii – krevní nedostatečnost.
přítomnost krve v moči. Může znamenat nádorové onemocnění ledvin či vývodných cest, glomerulonefritidu, ledvinné kameny atd.
náhrada funkce ledvin pomocí dialyzačního přístroje
červené krevní barvivo vázající kyslík, obsažené v červených krvinkách.
HUS, onemocnění, které poškozuje cévy a krvinky. Ničí červené krvinky, krevní destičky a výstelku cév. Onemocnění často souvisí s infekcí bakterií Escherichia coli, často z kontaminovaného jídla. U nemocných s HUS se může vyvinout akutní selhání ledvin.
autoimunitní onemocnění postihující i ledviny
chemická látka produkovaná v některém orgánu a uvolňovaná do krve, aby spouštěla nebo regulovala určitý děj v těle. V ledvinách jsou produkovány erytropoetin, renin a calcitriol.
rozšíření (dilatace) horní části močovodu a pánvičky, které je způsobené zablokováním odtoku moči
vysoká hladina fosforu, resp. fosfátů v krvi; ovlivňuje metabolismus kostí a hladinu parathormonu
vysoká hladina vápníku v krvi; projevuje se jako zácpa, vysoký obsah vápníku může vést k tvorbě kalcifikací
velké množství oxalátu (šťavelanu) v moči, které může vést k tvorbě kamenů
vysoká hladina draslíku v krvi, nebezpečí je zejména v poruchách srdečního rytmu až zástavě srdeční
zvýšená hladina parathormonu, způsobená nadměrnou činností příštítných tělísek. Dochází k poruše rovnováhy kostního metabolismu. Vzniká samovolně – primárně nebo sekundárně v důsledku poruchy funkce ledvin (snížené vylučování fosforu, nedostatek vitamínu D atd.). Spouští tzv. ledvinnou kostní nemoc.
vysoký krevní tlak. Má mnoho příčin: přebytek vody v organismu, zúžení cév atd.
podvěsek mozkový, uvolňuje hormony regulující fyziologické funkce těla
nízká hladina vápníku v krvi projevující se brněním nebo křečemi
příliš nízká hladina draslíku v krvi
snížená činnost příštítných tělísek, snížená tvorba parathormonu, který ovlivňuje metabolismus kostí, ty se proto nemohou dobře přestavovat a stávají se křehkými
onemocnění ledvin způsobené ukládáním deposit Imunoglobulin A (IgA) v glomerulu. Ta poškozují glomeruly (čili drobné kapilárky), což vede k pronikání červených krvinek a bílkovin do moči, k otokům rukou a nohou. U části nemocných dochází během let k selhání ledvin.
obranný systém organismu; brání tělo před viry, bakteriemi nebo jinými cizími částmi
léky používané k potlačení imunitní reakce organismu. Léky jsou podávány u pacientů po transplantaci ledviny k prevenci jejího odmítnutí a u nemocných s autoimunitními onemocněními, jako je například lupus erytematodes.
přítomnost infekce v močových cestách (bakteriálniho nebo virového původu). Projevuje se pálením, řezáním při močení. Infekce může cestou z močovodů do ledvin a způsobit pyelonefritidu (zánět ledviny resp. ledvinné pánvičky).
zánětlivé onemocnění buněk ledvin, které nejsou součástí nefronu. Onemocnění může vést k akutnímu selhání ledvin nebo chronickému selhání ledvin.
rentgenové vyšetření ledvin, močovodu a močového měchýře. Jodová kontrastní látka je aplikována do žíly, svým průběhem vylučování – vychytáváním v ledvinách, shromažďováním v moči – zobrazuje na rtg. snímku strukturu močového ústrojí.
nedokrvení (nedostatečný přísun kyslíku krví) způsobené nedostatečným cévním zásobením z důvodu uskřinutí nebo ucpání přívodné cévy
hrdelní (jugulární z latinského vena jugularis) žíla na krku, nejvýhodnější místo pro zavedení kanyly pro krevní dialýzu
transplantace orgánu pocházejícího od zemřelého dárce
zvápenatění; ukládání vápníku do tělesných struktur a to i do patologických míst (cév, srdečních chlopní, kůže, spojivek, okolí kloubů). Proces kalcifikace kostí je nutný, v jiných strukturách je nežádoucí. Souvisí i s ledvinnou kostní nemocí.
umělohmotná hadička zavedená do velké žíly jako cévní přístup pro hemodialýzu. Zavádí se vpichem nebo operačně v oblasti jugulární žíly, podklíčkové žíly či vyjímečně v třísle do femorální žíly. Většinou dvoucestná - obsahuje 2 kanálky - jeden pro přívod krve a druhý pro návrat krve z hemodialyzačního přístroje. Buď pro krátkodobé použití - akutní kanyla, nebo pro dlouhodobé použití - permanentní kanyla.
používá se jako název buď pro kanylu (viz výše) nebo pro vstup hadičkou (peritoneální katetr) do dutiny břišní užívaný pro břišní dialýzu
poškození kostí, které souvisí s dlouhodobým poškozením funkce ledvin
konečný produkt metabolismu bílkovin, buď přijatých potravou, nebo pocházejících z vlastních svalů. Kreatinin je odstraňován z těla ledvinami. Proto s pokračujícím selháváním ledvin hladina kreatininu v krvi roste.
test, který měří, jak efektivně ledviny odstraňují kreatinin a ostatní odpadní látky z krve. Nízká kreatininová clearance znamená poškození ledvinných funkcí. Zjišťuje se ze vzorku moči, sbírané za 24 hodin, a vzorku krve.
vypočtený ukazatel účinnosti dialýzy. Hodnota Kt/V je ovlivněna váhou dialyzovaného nemocného, vlastnostmi použitého dialyzátoru, rychlostí průtoku krve dialyzátorem, délkou dialyzační procedury, účinností protisrážlivé léčby během dialyzační procedury, funkcí arteriovenózní fistule. Doporučená minimální hodnota Kt/V u nemocného v pravidelném dialyzačním léčení (3x týdně) je 1.2. Je kontrolována pravidelně vždy jednou měsíčně.
kyselina močová vzniká jako produkt při metabolismu živočišných bílkovin. Její nadbytek může vést k dnavým záchvatům, její vyšší vylučování ledvinami může být příčinou vzniku urátových (z kyseliny močové) kamenů.
ischemie (nedokrvení) orgánu nebo jeho části, zapříčiněná embolem (vmetkem) do cévy vyživující určitý oddíl ledviny
případně ledvinný písek, tvořící se z krystalů látek obsažených v moči (oxaláty, vápník atd.). Tvoří se uvnitř ledvin: oblast pánvičky nebo močovody.
rozbíjení kamenů. Metoda používá ultrazvukové rázové vlny, případně jiné techniky.
autoimunitní onemocnění; tělo tvoří protilátky proti vlastním tkáním. Onemocnění postihuje různé části těla: krvetvorbu, cévy, ledviny, srdce, kůži apod.
zánětlivé postižení ledvin u nemoci systémový lupus erytematodes. Onemocnění může vést k hematurii, proteinurii a posléze k selhání ledvin.
stav charakteristický diastolickým (spodním) tlakem nad 130 mmHg. Projevuje se nauzeou (nevolnost), zvracením, poruchou vidění, encefalopatií a bolestmi hlavy.
1. tenká vrstva nebo povrch, který pokrývá dutinu břišní a povrch orgánů v ní. Může sloužit jako filtr (má polopropustnou – semipermeabilní funkci). Je velmi důležitou tělesnou strukturou pro peritoneální dialýzu. Dovoluje drobným částem, jako je močovina, kreatinin, minerály, prostupovat z tkání a z krve do dutiny břišní naplněné dialyzačním roztokem. V dutině břišní se této tenké vrstvičce říká peritoneum. 2. membrána v hemodialyzačním filtru – je vyrobena z polopropustného materiálu, který rovněž umožňuje prostup nejmenších chemických látek skrz, zatímco větší části jako bílkoviny a krevní destičky zůstávají na krevní straně.
nemoc, která se objevuje zvláště u dětí a dospívajících. Nemoc vede k jizvení glomerulů, což se projevuje proteinurií, hematurií a někdy vede k chronickému selhání ledvin.
je po diabetické nefropatii druhou nejčastější příčinou nefrotického syndromu u dospělých. U 3/4 případů se jedná o tzv. idiopatickou membranózní glomerulopatii, při níž není příčina onemocnění zřejmá. U zbývající 1/4 případů je nemoc projevem systémového onemocnění, jako systémový lupus erytematodes, infekční hepatitis B nebo C a některé druhy rakoviny.
tekutina vznikající v ledvinách filtrací krve přes glomeruly, odstraňuje z těla odpadní látky. Cestou ledvinové pánvičky, močovodů a močového měchýře je posléze močovou trubicí močením odstraňována z těla.
urea, odpadní produkt v krvi, který vzniká jako konečný produkt při metabolismu bílkovin. Ledviny filtrují krev, aby odstranily močovinu (ureu). Pokud funkce ledvin klesá, hladina močoviny v krvi od určitého stupně roste.
chirurgické odstranění ledviny
dochází k němu po poškození kapilárních kliček ledvinných tělísek, z tohoto důvodu klesá čisticí funkce ledvin a do moči se dostává krev. Pro tento stav je tedy charakteristická hematurie (krev v moči, změna zabarvení dokonce rozpoznatelná pouhým okem), bílkoviny v moči (proteinurie), snížené množství odcházející moči (oligurie) a s ním spojené hromadění odpadních látek v těle.
trvalá žízeň a časté močení velkého množství moči, protože ledvinové tubuly nejsou schopny reagovat na adiuretin (antidiuretický hormon/vasopresin)
lékař, který léčí nemocné s onemocněním ledvin a močových cest
ledvinné tělísko, základní funkční jednotka ledvin. Každá ledvina obsahuje až 1 milion nefronů. Nefron se skládá z glomerulu, kde dochází k filtraci krve a vzniku asi 120–170 litrů moči denně, a tubulů, které v dalším průběhu moč zahušťují a upravují její složení.
soubor symptomů vznikajících v důsledku velkých ztrát bílkovin močí. Nefrotický syndrom zahrnuje vysoké ztráty bílkovin do moči, nedostatek bílkoviny v krvi, tvorbu otoků a vysokou hladinu cholesterolu v krvi. Těžký neléčený nefrotický syndrom nezávisle na své příčině je stavem ohrožujícím pacienta řadou komplikací.
ledvina, párový orgán fazolovitého tvaru velikosti 12x6x3 cm. Jsou umístěné podél páteře v bederní oblasti. Ledviny neustálým filtrováním krve tvoří moč, která je odváděna močovody do močového měchýře.
nadměrný stav výživy, kdy je vysoká tělesná hmotnost způsobená nadbytkem tuku. BMI je větší nebo rovno 30.
řídnutí kostní struktury. Postihuje ženy po přechodu (pokles estrogenu), starší osoby a pacienty léčené dlouhodobě kortikoidy.
šťavelany, organická látka, která v kombinaci s vápníkem tvoří v moči nejčastější druh ledvinových kamenů
rozšířená horní část močovodů, do které ústí sběrný systém kanálků ledviny, pánvička přechází do močovodu, který posléze ústí do močového měchýře
látka tvořená v příštítných tělískách, podílí se na regulaci metabolismu kostí
Peritoneální dialýza – čistí krev využitím peritonea (viz peritoneum) - jako filtru. Čistící roztok je napouštěn do dutiny břišní. Odpadní látky a přebytečná tekutina prostupují tenkou membránou pokrývající povrch nitrobřišních orgánů do dialyzačního roztoku, s nímž jsou následně vypuštěny z dutiny břišní. Výhodou peritoneální dialýzy je provádění očišťování v domácím prostředí.
česky pobřišnice - je tenká blána, která vystélá dutinu břišní a v ní uložené orgány - játra, žaludek, střeva. Je tvořena tenkou vrstvou pojivové tkáně, prostoupené hustou sítí jemných krevních vlásečnic, na povrchu krytých jemnou vstrvou tzv. metozoteálních buněk. Má vlastnosti polopropustné membrány, podobně jako dialyzační filtr při hemodialýze nebo glomerulus v ledvinách. Plocha pobřišnice 1,7-2 m2 je srovnatelná s plochou glomerulů. Tyto vlastnosti vlastního těla umožňují provádění peritoneální dialýzy.
vrozené onemocnění, které je charakterizováno tvorbou mnoha hroznovitých, tekutinou vyplněných cyst, v průběhu času vedoucí k zvětšování ledvin. Zvětšováním cyst dochází k poškozování zbývající ledvinové tkáně a tím k rozvoji chronické nedostatečnosti ledvin až k terminálnímu selhání ledvin.
přítomnost bílkoviny v moči, svědčí o poškození ledvin, větší množství bílkoviny v moči – více než 1 g / 24 hodin svědčí o poškození glomerulů
látka obsažena v buňkách, je metabolizována na kyselinu močovou
infekce ledviny nebo ledvin bakteriemi, které se do ledviny dostaly vzestupnou cestou močovými cestami, zřídkakdy sestupně – z krve
křivice, nemoc z nedostatku aktivní formy vitamínu D (resp. slunečního svitu)
odmítnutí (např. odmítnutí transplantovaného orgánu obranou reakcí těla pacienta)
vada funkce ledvin, při níž ledviny mají poškozenou schopnost vylučovat kyseliny a udržovat tak v rovnováze elektrolytické prostředí uvnitř těla. Porucha vylučování kyselin vede ke slábnutí kostí, tvorbě ledvinových kamenů a u dětí ke špatnému růstu.
hormon produkovaný v ledvinách, pomáhá regulovat objem tekutin v těle a krevní tlak
vyšetření struktury, průtoku krve a funkce ledvin. Na počátku vyšetření je do žíly vyšetřovaného aplikována lehce radioaktivní látka. Průchod látky ledvinami je zaznamenán snímači. Toto vyšetření není pro pacienta nebezpečné. Dávka, kterou pacient přijme, není významná pro rozvoj onemocnění způsobeného radioaktivním zářením.
cévní přístup pro krevní dialýzu, více AV shunt
intervenční snížení nadměrné činnosti těchto tělísek
Váha pacienta bez přebytečné vody. Selhání ledvin vede často k zadržování vody v organismu, které vede k tvorbě otoků, zvýšenému krevnímu tlaku. Vodní bilance je důležitým parametrem adekvátní hemodialýzy nebo peritoneální dialýzy. S délkou dialyzační léčby klesá schopnost močit až k úplné ztrátě močení. Pak veškerá přijatá voda musí být vyloučena dialýzou. Bez dodržování omezeného příjmu soli a tekutin se suchá váha dosahuje jen obtížně.
vaskulitida postihující i ledviny, charakteristická je eosinofilie a astma
zkratka SLE, viz lupus erytematodes
ESRD (End Stage Renal Disease), konečné stadium selhání ledvin. Tělo zadržuje tekutiny a nebezpečné odpadní látky. Pacient potřebuje dialyzační léčbu k náhradě funkce ledvin.
náhrada nemocného orgánu novým orgánem. Zdrojem orgánů je buď žijící dárce – nejčastěji příbuzný, nebo zemřelý člověk (kadaverózní transplantace).
stav, kdy je v cévě přítomna sraženina krve, která omezuje její průchodnost
vyšetřovací technika, která pomocí vysokofrekvenčních vln zvuku a jejich odrazu od orgánových struktur získá na obrazovce obraz vyšetřovaného orgánu
močovina, odpadní látka vznikající metabolickou činností těla
soubor příznaků při selhání ledvin: nevolnost, zvracení, průjem, křeče, únava, slabost, poruchy vědomí až kóma (ztráta vědomí), otoky
nahromadění urey (močoviny) v krvi. Ta se zde hromadí zejména při selhávání ledvin.
vyšetření, při němž je vyšetřován močový měchýř a močovody pomocí tenkého optického nástroje, který je zasunut přes močovou trubici. Během tohoto vyšetření lze i odstranit např. močový kámen z vývodných cest močových.
močovody. Spojují pánvičky ledvin s močovým měchýřem.
močová trubice. Odvádí moč z močového měchýře ven z těla.
minerál, stavební látka potřebná v organismu pro silné kosti a zuby. Vápník může být ale i součástí ledvinových kamenů.
zánět cévy respektive cévní stěny
podklíčková žíla pod klíční kostí, místo pro zavedení kanyly pro krevní dialýzu
močový měchýř, dutý orgán v malé pánvi, jehož úkolem je zadržovat moč
viz intravenózní vylučovací urografie
systémové onemocnění patřící mezi vaskulitidy postihující zejména plíce a ledviny, případně oči a kůži
nefroblastom, maligní dětský nádor ledvin
Železo je nezbytnou součástí krvetvorby. U pacientů se selháním ledvin je zhoršené příjímání železa ze stravy a ztráty krve při hemodialýze dále prohlubují jeho nedostatek. Hladiny zásob železa jsou proto pravidelně monitorovány a při jeho nedostatku medikamentózně doplňovány, převážně nitrožilní aplikací.
