Proč dochází k odmítnutí orgánu?

Imunitní systém zajišťuje obranyschopnost našeho těla. Pomocí specializovaných buněk a bílkovin dokáže vyhledávat a ničit vše, co je tělu cizí, ať už se jedná o bakterie, viry, nádorové buňky nebo jiné cizorodé částice. Navíc imunitní systém disponuje tzv. imunologickou pamětí. To znamená, že je schopen si tuto svou reakci zapamatovat a budoucí imunitní odpověď při setkání se stejným cizorodým materiálem je obvykle mnohem silnější.

Výhody a nevýhody potlačení imunity

Také transplantovaný orgán je imunitním systémem považován za tělu cizí. Předpokládá, že je organismus napaden, a zahájí obvyklou imunitní reakci s cílem zničit cizorodé buňky transplantátu. Důsledkem tohoto procesu je odmítnutí orgánu (rejekce). V průběhu posledních 40 let došlo k důkladnějšímu poznání imunitních procesů zapojených do rejekce transplantátu a bylo vyvinuto mnoho léků k potlačení imunitní odpovědi organismu. Dnes jsou proto již k dispozici imunosupresivní léky, které snižují riziko rejekce na 10-15 %. Nicméně problémem zůstává, jakým způsobem dostatečně potlačit imunitní systém, aby nedošlo k odmítnutí transplantovaného orgánu, a přitom umožnit obranu organizmu před infekcemi.

Ani málo, ani moc

Imunitní systémy nefungují u všech pacientů totožně. To komplikuje určení správného typu a dávky léků, které by účinně odvrátily odmítnutí transplantátu, aniž by došlo k rozvoji život ohrožující infekce. U pacientů se silným imunitním systémem je pravděpodobné, že standardní imunosupresivní léčba nestačí zabránit odmítnutí orgánu. Situaci ještě zhoršuje imunitní paměť. Jakmile se imunitní systém naučí rozpoznat a zničit buňky a tkáně transplantovaného orgánu, stává se efektivnější a účinnější a hůře se potlačuje pomocí imunosupresivních léčiv. To je pravděpodobně důvod, proč první epizoda odmítnutí výrazně zvyšuje riziko dalších rejekcí. Naopak někteří pacienti se slabším imunitním systémem užívají více léků, než potřebují. Jsou tak vystaveni zvýšenému riziku infekcí a nebezpečí nádorového bujení. Správné nastavení imunosupresivní léčby tak, aby odpovídala specifickým potřebám pacienta, proto vyžaduje neustálou ostražitost a kontrolu jak na straně pacienta po transplantaci, tak na straně lékařského týmu.

Jak zmást imunitní systém

Optimálním řešením by bylo vyvolat transplantační toleranci. Tedy umět manipulovat s imunitním systémem tak, aby transplantovaný orgán považoval za součást organismu a k imunitní reakci vůbec nedošlo. To dnes již vědci dokážou vyvolat u zvířecích modelů, ale bude to pravděpodobně trvat ještě mnoho let než tato terapie bude uplatněna také u člověka. Zdroj: http://www.aakp.org/aakp-library/Repeated-Transplant-Rejection/