Inspirace
Ohlédnutí Karla a Karla: Tři roky po transplantaci
Herec Karel Zima je jeden z mála lidí v Česku, kteří se během jedné vteřiny rozhodli darovat svoji ledvinu téměř cizímu člověku. V jeho případě se jednalo o hudebníka Karla Vaňka ze skupiny 100°C, kterému bylo diagnostikováno polycystické onemocnění ledvin a každý druhý den musel dojíždět do plzeňské nemocnice na dialýzu.
V rámci Světového dne ledvin Karel Zima, který se stal ambasadorem tohoto významného dne a osvěty související s onemocněním ledvin, po třech letech vzpomínal na své dárcovské rozhodnutí společně s kamarádem Karlem Vaňkem a dalšími hosty, mezi které patřili profesionálové ve zdravotnictví, ale rovněž známé osobnosti. Jedním z hostů byl také chirurg prof. MUDr. Jiří Moláček, Ph.D., který prováděl operaci. „Bylo to okamžité rozhodnutí, nebo spíš docvaknutí, řekněme. Je to jednoduchá matematika. On nemá žádnou zdravou ledvinu, já mám dvě. To neznělo spravedlivě,“ říká herec Karel Zima o ledvině, která později dostala jméno Jitka.
Pohled chirurga, který herce operoval
Prof. MUDr. Jiří Moláček, Ph.D. je chirurg ve Fakultní nemocnici v Plzni, operoval Karla Zimu a explantoval jeho ledvinu určenou příjemci druhému Karlovi.
Otázky pro chirurga prof. MUDr. Jiřího Moláčka, Ph.D.:
Jak vypadá transplantace přímo na operačním sále?
V případě transplantace od živého dárce jsou připraveny dva týmy. Jeden transplantační tým připravuje a operuje dárce, jehož ledvinu následně předává druhému týmu, který na jiném sále provede transplantaci.
Kolik transplantujete ledvin od žijících dárců?
V transplantačním centru Fakultní nemocnice Plzeň, kde působím, je to zhruba 6-8%. V rámci celosvětového měřítka by počet transplantací byl samozřejmě jiný. U nás je poměr transplantací ledvin od živých dárců minoritní v porovnání s transplantacemi od zemřelých dárců.
Jsou ledvinové transplantace jednodušší na provedení?
Neřekl bych, že snadnější. Vlastně ona logistika kolem operace a transplantace je složitější než v případě darování ledviny u zemřelého dárce, protože je potřeba dokonale sladit přípravu příjemce i dárce, což někdy není úplně jednoduché.
Poněkud specifická je explantace, kdy jako chirurg operuji zdravého člověka, kterému odebírám zdravý orgán, který se jakožto dárce rozhodl věnovat. Protože chirurg nesmí orgán nijak poškodit a musí zachovat jeho cévní zásobení tak, aby byl perfektní právě pro příjemce.
Je pro vás v něčem jiná operace člověka, kterého znáte osobně?
Operoval jsem pacienty, které jsem znal osobně nebo byli mými příbuznými. Samotná operativa je pro mě rutina v tom dobrém slova smyslu. Vždycky říkám, že standardní postup přináší standardní výsledky. Všechny své pacienty operuji stejně.
Jak to děláte, že se takto profesionálně dokážete odosobnit?
Asi každý chirurg je v o trochu větším stresu, když operuje svého příbuzného. Ale myslím si, že zkušený chirurg se od toho dokáže oprostit a provést operaci tak, jak je zvyklý pokaždé.
Pane profesore Moláčku, jak dlouho trvala operace Karla Zimy, vybavíte si to?
Odebrání ledviny není extrémně dlouhá operace, trvá přibližně dvě hodiny, když vše probíhá standardně a bez komplikací. Obecně řečeno raději u dárců bereme levou ledvinu z anatomických důvodů. U Karla Zimy to bylo trochu jiné, takže jsme museli odebrat pravou ledvinu, ale vše proběhlo dobře a bez komplikací.
A co se děje s ledvinou ihned po odebrání?
Ihned po vyjmutí ledviny z dutiny břišní ji opláchneme speciálním roztokem ještě na operačním sále. Tím z ní vyplavíme zbytek krve. Následně si většina lidí představí, že orgán putuje do ledu. Ale není tomu tak – orgán nesmí přijít do přímého kontaktu s ledovou tříští, ale přes nějaký obal musí být na tajícím ledu. Mezitím transplantační tým připraví pacienta příjemce, kterému je v co nejkratší době provedena transplantace.
Jak dlouho může být ledvina uložena na ledové tříšti?
V případě orgánů od živých dárců se jedná o minuty, zhruba tedy hodinu nejdéle. U orgánů zemřelých lidí, které jsou určeny k pomoci nemocným pacientům, se jedná o interval v rámci hodin, zhruba 12 hodin i o něco více.
Proč tomu tak je?
Z důvodu logistiky procesu. Odebereme ledvinu například v Ostravě, mezitím transplantační centrum kontaktuje příjemce, který jede třeba ze Šumavy, a my jakožto zdravotníci potřebujeme také čas na přípravu pacienta na operaci.
Je pravda, že po každé transplantaci zůstanou jizvy?
Ve většině případů, pokud to je možné, provádíme operaci laparoskopicky, takže je jizva výrazně menší.
Jakým směrem si myslíte, že se bude obor transplantologie vyvíjet dál?
V dnešní době vidím jako veliký pokrok, že dokážeme pracovat s ledvinami, které velmi dobře umíme připravit tak, aby byly vhodné pro transplantace. Ledvinám určeným k transplantaci provádíme tzv. rekondici, tedy aby byly co nejméně poškozené a tím pádem více vhodné k darování pro pacienta, který je potřebuje.
Jak funguje registr dárců?
Přihlásit se může kdokoliv. Zájemce o darování přijde do kontaktu s lékařem specialistou nefrologem, který se začne zabývat tím, jestli daný člověk může být dárce. U nevhodného dárce se například vyskytují onemocnění, které samotné transplantaci brání. Věkově není dána jasná hranice.
Jak se daří Karlovi s novou ledvinou?
Otázky na příjemce ledviny Karla Vaňka:
Karle, přibližte nám, jak se to všechno seběhlo.
Pro mě to bylo překvapení, přišla má diagnóza a bylo dané, co se musí stát, aby život pokračoval. Do té doby jsem o selhání ledvin vlastně nic nevěděl.
Jak vám vlastně bylo onemocnění ledvin diagnostikováno?
Zhruba půl roku jsem hodně zvracel, což následně na týden, čtrnáct dní odeznělo, ale pak se mi tenhle stav zase vrátil. Já nikdy v životě takto nezvracel, hodně jsem v tomhle období začal slábnout a energie mi ubývala. Takže jsem začal pátrat po důvodu a chodil jsem po vyšetřeních. Závěr vyšetření ledvin zněl, že se jedná o polycystické ledviny, tedy že na ledvinách jsou cysty, které rostou, a nakonec pohltí celou ledvinu.
Jak se, Karle, cítíte po třech letech s novou ledvinou?
Život je pro mě více než 100%. Ledviny mi odumíraly postupně, takže stav před transplantací pro mě byl takový, že šlo o úplné selhání, takže člověka vlastně stojí strašně moc energie v životě něco zažít, někam jet. A dneska je má energie zase na 100 %. A Karlovi za tohle rozhodnutí moc děkuji, protože pro mě to jsou krásné tři roky života a moc si to užívám. Pokud by někdo přemýšlel nad dárcovskou transplantací, musím ji 100% doporučit. Cesta po transplantaci je skvělá a pro příjemce ledviny znamená nový krásný život.
Vysvětlení pojmů:
Polycystické nemoci ledvin jsou dědičné choroby postihující ledviny a projevující se tvorbou cyst v ledvinné tkáni. Cysty jsou dutinky v tkáni ledvin vyplněné tekutinou, která je svým složením podobná moči. Počet cyst v ledvinách postupně přibývá, a tak cysty postupně nahrazují zdravou ledvinnou tkáň, a tím poškozují funkci ledvin.
Explantace je odnětí určitého orgánu pro jeho transplantaci.
Mohlo by Vás zajímat
