Jak rozhýbat tělo před transplantací i po ní?

Péče o pacienta před transplantací

Po zařazení do transplantačního programu je pacient stále sledován a jsou prováděna další vyšetření, která potvrdí, že pacient je stále vhodným kandidátem k transplantaci. Během této doby je nadále nutné dodržovat dietní a režimová opatření a další doporučení ošetřujícího lékaře. Čekací doba na transplantaci se v České republice pohybuje přibližně mezi rokem až dvěma lety, záleží nejen na zdravotním stavu pacienta, ale také na možnosti získání vhodné ledviny. Po tuto dobu musí být pacient stále na telefonickém příjmu pro případ nalezení vhodného dárce.

Pravidelné cvičení jako součást přípravy na transplantaci ledviny

Pohybová aktivita u nemocných s chronickým selháním funkce ledvin by měla být nedílnou součástí jejich života. Pravidelný pohyb zlepšuje výkonnost srdce, plic, svalovou sílu, koordinaci a také psychiku. Cvičení má rovněž příznivý vliv na úpravu krevního tlaku, působí jako prevence osteoporózy a zlepšuje toleranci sacharidů. Sedavý způsob života naopak vede k poklesu fyzické zdatnosti, prohlubuje únavu a způsobuje bolesti zad, svalů a kloubů. Nízká fyzická zdatnost pak u pacientů po transplantaci ledviny komplikuje návrat do optimální tělesné kondice.

Jaké je nejvhodnější cvičení a co vhodné není

Cvičení musí být soustavné a pravidelné, pacient cvičí 3–5krát týdně a je důležité, aby cvičení zahájil s dostatečným předstihem. Zpočátku je vhodné cvičit pod dohledem fyzioterapeuta, který sestaví pacientovi cvičební jednotku a dohlíží na správné provádění cviků. Fyzioterapeut může také pomoci s odbouráním nadměrných obav z fyzické aktivity, které jsou u pacientů poměrně časté.

Cvičební jednotka by měla vždy začínat zahřívací fází, která je určena k přípravě organismu na zátěž a slouží jako prevence poranění. Vhodné je zařadit například různé typy chůze, jízdu na rotopedu apod. Následuje fáze hlavní, která je zaměřena na zlepšení kloubní pohyblivosti, svalové síly, např. s využitím činek, či rovnováhy s využitím balančních podložek či gymnastického míče. Závěrečná část slouží k protažení svalů a celkovému zklidnění organismu, lze zařadit i prvky jógy a dechová cvičení.

V rámci přípravy na transplantaci je vhodné se věnovat i kondičním sportovním aktivitám, jako je chůze, nordic walk­ing, plavání a cvičení ve vodě. Nevhodné jsou naopak sporty s rizikem pádu, skoky, kontaktní sporty a aktivity s rizikem poškození, jako je například volejbal.

Péče o pacienta po transplantaci

Po transplantaci začíná období rekonvalescence a rehabilitační péče. Rehabilitace je nedílnou součástí lékařské péče a díky její pomoci pozorujeme rychlejší zapojení pacienta do běžného života. Aktivní fyzioterapie by měla být zahájena po operaci zcela individuálně na základě aktuálního stavu pacienta. Doba rekonvalescence, a tím i terapie, je zcela individuální a poznatky z nemocnice je nutné dále aplikovat i v domácím prostředí.

Základem v péči jsou tato doporučení:

Péče o jizvu: Zahajuje se ihned po vytažení stehů. Jizvu je nutné omývat pouze opatrně antibakteriálním mýdlem, dokud není zcela uzavřená. Okolí jizvy je vhodné několikrát denně promazávat krémem a masírovat. Krém pomáhá promaštění kůže, zamezuje jejímu poškození a dále mikrotrhlinám v oblasti stehů. Masáže se provádějí ze začátku pouze lehce krouživými pohyby. Postupně se tlak zintenzivňuje a také se přidávají další masážní a tlakové pohyby. Cílem této péče je, aby okolí jizvy i jizva samotná byly měkké a poddajné. Srůsty v jizvě mohou v budoucnu u pacienta vyvolávat bolesti a omezení pohybu, proto je nutné se na tuto relativně malou oblast zaměřit.

Odpočinek: Už v dávných dobách se léčilo klidem a i v dnešní době je klid a odpočinek nutnou součástí léčby, aby se tělo mělo možnost vypořádat s operací. Proto je vhodné se vyvarovat stresovým a jinak psychicky náročným situacím.

Režimová opatření: Pro správný průběh je nutné dodržovat režimová opatření, která zabrání poškození a přetížení tkání. Zvedání těžších břemen je zcela zakázáno, protože existuje nebezpečí vytvoření kýly v jizvě, a tak je nutné břišní oblast nepřetěžovat a nenosit asymetrickou zátěž. U žen se jedná především o těžké kabelky. Pacient by se měl také vyvarovat nekoordinovaným pohybům, sundávání věcí z vyšších pater skříní a natahování se pro věci, kdy je nutné výrazně zapojit břišní stěnu. Jakékoliv aktivity, při nichž je nebezpečí pádu, jsou také kontraindikovány. Týká se to sportovních činností, běžných domácích prací i koníčků, u nichž dochází k poskokům, dopadům na tvrdou podložku, vibracím apod.

Zvyšování kondice: Nejlepším pohybem je chůze, zpočátku kratší procházky po rovném bezpečném terénu, které můžete postupně prodlužovat. Chůze na čerstvém vzduchu by měla být pravidelná. Pokud si pacient ze začátku není jistý, zda zvládne kratší procházku, je vhodné, aby měl s sebou doprovod pro případ, že by nastaly nějaké komplikace. Postupně by měly být procházky v minimální délce 30 minut zařazeny 3–5krát týdně. Pro další zlepšování kondice je vhodná lehčí turistika po nerovném terénu po lesních cestách, nordic walking, cykloturistika a rehabilitační skupinová cvičení vedená fyzioterapeutem. U zcela zhojených jizev pak plavání.

Lázeňský pobyt: Možné je také zažádat o pobyt v lázních specializovaných na pacienty po transplantaci ledvin. V České republice jsou to Mariánské lázně a Lázně Kynžvart.

Rehabilitace po transplantaci ledviny začíná již časně po operaci. Při propuštění z nemocnice pacient zná vhodnou sestavu cviků a měl by pokračovat v jejich pravidelném cvičení doma. Nedílnou součástí pooperační rehabilitace je také péče o jizvu. Postupně je možný i návrat ke sportovním aktivitám, kterým se pa­cient před transplantací věnoval. Začínáme však cvičit s nižší intenzitou, po kratší dobu a intenzitu i dobu trvání aktivity podle tolerance navyšujeme. Pokud není náročnější sportovní aktivita vzhledem k věku nebo zdravotnímu stavu pacienta možná, zařazujeme pravidelně alespoň chůzi nebo nordic walking.