srdce

Pro bolesti v krku může běžně dostupná lokální otolaryngologika - Strepsils, Tantum Verde atd., dialyzovaný pacient běžně použít, ale měl by o svých obtížích informovat svého lékaře, který vyloučí případnou angínu, či jiné závažnější postižení s nutností antibiotické terapie.

Dialýza 4x týdně určitě neuškodí, ale není to standardní léčba. Jedním z důvodů, proč je přidána čtvrtá dialýza bývají velké váhové přírůstky. Váhové přírůstky bývají větší u pacientů s žízní, u těch, co již nemočí. Přírůstek by měl v optimálním případě dosahovat 2,5% váhy pacienta - tedy kolem 2 kg. Někteří pacienti však nedokáží přes opakované poučení o dietních opatřeních tyto přírůstky mít pod kontrolou, a pak se setkáváme s přírůstky i 6 i více kg od minulé dialýzy. Takový přírůstek samozřejmě vede k převodnění a dušnosti. Dalším důvodem je stanovení suché váhy, tedy váhy, se kterou pacient opouští dialýzu. Jde o to, aby pacient po dialýze neměl žádnou přebytečnou vodu. Léčba erytropoetinem zlepšuje krevní obraz, to ale automaticky neznamená, že pacient opravdu má hladinu hemoglobinu nad 100. Jindy dušnost a slabost bývá spojena s vysokou hladinou draslíku. Dalším faktorem může být hyperkinetická arteriovenózní fistule - tedy stav, kdy tepenno žilní spojkou, která je používaná k napojení dialýzy, protéká příliš mnoho krve - tedy kolem 1500 a více ml/minutu. To byly důvody dialyzační. Samozřejmě dušnost má celou řadu jiných příčin. Jako první je nutno myslet na onemocnění srdce - chlopenní vady, kardiální dysfunkce - lze odhalit pomocí echografického vyšetření. Dále ischemická choroba srdeční, plicní embolie, onemocnění průdušek a řada dalších. Rozhodně údaj o nočních dušnostech je nutno nejdříve řešit s lékařem na středisku a po vyloučení příčin spojených s dialyzační léčbou je nutno hledat pomoc dále.

Dobrý den, angiolipom je tukový nádorek, většinou nevyžaduje žádnou cílenou léčbu, jen občasné ultrazvukové kontroly. Je málo pravděpodobné, že by 5 mm velký angiolipom způsoboval potíže. Nefrolog může maximálně vyloučit snížení funkce ledvin, které je málo pravděpodobné, ale další sledování by mělo zůstat v rukou urologa.

Dobrý den. Důvodů, proč je pacientovi po dialýze špatně je celá řada. Velmi záleží, s čím vším se pacient léčí. Víme, že dialýzu snášejí hůře diabetici, protože mají poruchu regulace krevního tlaku a prokrvení. Dále hůře snášejí dialýzu kardiaci - pacienti, kteří mají chlopenní vadu. Vždy je třeba pátrat po tom, jak se vyvíjejí krevní tlaky během dialýzy, zda je pacient převodněný a zda je dobře nastavena suchá váha. Suchá váha se nedá změřit jedním měřením, je to trochu umění ji správně určit. Když pacient málo jí, je třeba ji rychle snižovat, naopak, když se mu daří lépe, více jí, má nizké tlaky, je nutné suchou váhu zvyšovat. AV fistule je jednoznačně výhodnější než kanyla. Především proto, že pacienta neohrožuje infekcí. Umožňuje pacientovi běžnou hygienu a život bez větších omezení. Proto se vždy snažíme o AV fistuli jako první volbu. Bohužel pacientů se špatným stavem žil nebo těžkým srdečním selháváním přibývá a proto i přibývá pacientů, kteří jsou dialyzování přes permanentní dialyzační katétr. Z pohledu pacienta se může katétr zdát i jako pohodlnější řešení: při napojení nepociťuje bolest z jehel, během dialýzy má volné obě ruce. Přesto budeme ve většině případů se snažit o našití funkční AV fistule, protože pacienta ohrožuje méně než katétr.

Dobrý večer. Dialýzu po koronarografickém vyšetření jsme v minulosti také prováděli bezprostředně po vyšetření. Báli jsme se tehdy převodnění a edému plic, které mohlo podáním kontrastní látky vzniknout. Později s novými kontrastními látkami, tzv. izoosmolárními kontrastními látkami, toto riziko vymizelo. To nás v našem Kardiocentru v Nemocnici Podlesí a u nás na dialýze B. Braun Avitum v Třinci vedlo ke změně zaběhnutých postupů. Dnes, pokud je na to čas, plánujeme koronarografické vyšetření a další angiologická vyšetření spojená s podáním kontrastní látky na dny mezi dialýzami. Pacient tak není zatěžován prodlužováním doby strávené na lůžku. Kontrastní látka pacientovi na dialýze nijak neškodí.

Dobrý den, dialyzační léčba je doporučována pacientům, jejich funkce klesá pod hodnoty 0,17ml/s a mají uremické projevy, nebo mají funkci pod 0,1 nezávisle na projevech uremie. Samozřejmě se vždy jedná o doporučení lékaře a k zahájení léčby je nutným předpokladem souhlas pacienta. Pokud pacient nechce dialýzu, jsou mu vysvětleny možnosti tzv. konzervativní léčby, tedy kontrola váhy pomocí omezení soli, tekutin, užíváním diuretik. Podle současných pozorování sice počet pacientů nad 80let na dialýze pozvolna přibývá, ale některé práce ukazují, že samotná dialýza u části těchto pacientů nijak neprodlužuje život ani nezlepšuje jeho kvalitu. Proto zahájení dialýzy musí vycházet s posouzení celkového stavu nemocného. Někdy doporučujeme u pacientů, kteří trpí řadou dalších závažných nemocí a objeví se u nich potřeba dialýzy, dialýzu vyzkoušet. Doporučuje se zkusit dialýzu 6 týdnů nebo 3 měsíce, poté zhodnotit, zda má pro nemocného přínos, zda jej příliš nezatěžuje a rozhodnout se, jak dál. Pacient má vždy právo dialýzu ukončit. Držím palce.

Dobrý den, bohužel celá řada léků má ve své dokumentaci uvedeno, že se nemají používat při selhání ledvin. U některých léků je to pravda, u některých léků je to psáno z opatrnosti. Lék Rosucard má výslovně uvedeno, že je kontraindikován u těžšího selhání ledvin, lze jej nahradit jinými léky ze skupiny statinů, například léky obsahující látku atorvastatin nemusí být redukovány. Tritace je možno podávat dialyzovaným pacientům v nižší dávce. Godasal má sice uvedeno v příbalovém letáku, že je kontraindikován u selhání ledvin, ale studie prokazují, že v dnešní době dobře dialyzovaní pacienti nemají sklon ke krvácivým komplikacím, ale naopak k trombózám. Podávání kyseliny acetylosalicylové (Godasal) i ACE inhibitorů (Tritace) u pacientů se selháním ledvin a kardiovaskulárními komplikacemi je doporučováno (viz např. přehledný článek http://circ.ahajournals.org/content/108/16/e114.full) Bohužel samotná transplantace není léčebnou metodou kardiovaskulárních komplikací. Transplantace sama o sobě nevyléčí ischemickou chorobu srdeční, ani srdeční vadu. Naopak, pokud je kardiální onemocnění závažné, může samotná transplantace pacienta ohrozit na životě, proto je zdravý kardiovaskulární aparát podmínkou zařazení pacienta do transplantačního programu.