Náhrada funkce ledvin a dialýza

Dobrý den, bohužel celá řada léků má ve své dokumentaci uvedeno, že se nemají používat při selhání ledvin. U některých léků je to pravda, u některých léků je to psáno z opatrnosti. Lék Rosucard má výslovně uvedeno, že je kontraindikován u těžšího selhání ledvin, lze jej nahradit jinými léky ze skupiny statinů, například léky obsahující látku atorvastatin nemusí být redukovány. Tritace je možno podávat dialyzovaným pacientům v nižší dávce. Godasal má sice uvedeno v příbalovém letáku, že je kontraindikován u selhání ledvin, ale studie prokazují, že v dnešní době dobře dialyzovaní pacienti nemají sklon ke krvácivým komplikacím, ale naopak k trombózám. Podávání kyseliny acetylosalicylové (Godasal) i ACE inhibitorů (Tritace) u pacientů se selháním ledvin a kardiovaskulárními komplikacemi je doporučováno (viz např. přehledný článek http://circ.ahajournals.org/content/108/16/e114.full) Bohužel samotná transplantace není léčebnou metodou kardiovaskulárních komplikací. Transplantace sama o sobě nevyléčí ischemickou chorobu srdeční, ani srdeční vadu. Naopak, pokud je kardiální onemocnění závažné, může samotná transplantace pacienta ohrozit na životě, proto je zdravý kardiovaskulární aparát podmínkou zařazení pacienta do transplantačního programu.

Doba 45 let na dialýze je určitě úctyhodná a pokud si do vyhledávače dáte dotaz longest dialysis, objeví se řada příkladů pacientů dlouhodobě dialyzovaných. Problémy určitě budou. Po dlouhé době na dialýze je pacient ohrožen výskytem komplikací. U dlouhodobě dialyzovaných se objevuje ischemická choroba srdeční, kostní nemoc, bolesti kloubů a páteře a podobně. Rozhodně však není dobré se nemoci poddávat. K mým oblíbeným pacientským vzorům, jak dlouhodobě vzdorovat nemoci patří Shad Ireland, od dětství dialyzovaný, který se v roce 2004 stal prvním železným dialyzovaným mužem, když absolvoval po více než 20 letech na dialýze.

Dobrý den, paní Ryšavá,
z Vašich dotazů je jasné, že Váš zdravotní stav není jednoduchý, zdravotních potíží máte celou řadu, a proto neexistuje jediná správná odpověď a postup, jak u Vás vše skloubit a navrhnout nejlepší postup. Navíc postup, který je navržen dnes, nemusí zítra být tím nejlepším. Proto nemám jiné rady, než intenzivně komunikovat se svým ošetřujícím nefrologem, nechat si vysvětlit všechna pro a proti a dohodnout se na společném postupu.
S přáním všeho nejlepšího, RK

Je nutno hledat na stránkách výrobců: Baxter, Fresenius.
Jen si nejsem jistý, zda na webu jsou vystaveny celé katalogy. Na víc ve zdravotnickém zařízení, kde jste objednána s největší pravděpodobností mají na skladě výrobky jednoho výrobce, jehož systém pro peritoneální dialýzu používají. Nedoporučuje se kombinovat systémy různých výrobců.
Rozhodně bych si katetr nevybíral podle katalogu na netu, ale poradil bych se s lékařem a sestrou Vašeho dialyzačního střediska.

Délka hadičky je dána součtem délky peritoneálního katetru a na něm nasazeného tzv. transfersetu. Délka katetru se při zavádění dá zkrátit, ale nejméně 10 cm musí přesahovat, aby se dalo manipulovat s koncem katetru při nasazování spojky k transfersetu.
Transfer sety od firmy Baxter mají 10 nebo 15 cm. Tedy nějakých 25 cm hadičky bude čouhat vždy, pokud někdo nevymyslí něco jiného. Člověku nebývá z PD tak špatně jako na HOD. Velikost ultrafiltrace je upravována použitím roztoku s vyšším obsahem glukózy, roztokem s icodextrinem, úpravou frekvence výměn.

Peritoneální dialýza probíhá pozvolna, proto není pacientem nijak významně pociťována. Naopak při hemodialýze dochází k rychlým změnám během 4-5 hodin, proto může být doprovázena poklesy tlaku, křečemi, slabostí, někteří pacienti musí po dialýze doma odpočívat. Proto se dá říci, že je peritoneální dialýza lépe snášena než hemodialýza. Podmínkou však zůstává, že dialýza - je jedno zda peritoneální nebo hemodialýza - je dostatečně účinná. Účinnost dialýzy je pravidelně kontrolována - hemodialýza zpravidla jednou měsíčně, peritoneální dialýza co 2 měsíce. Při poklesu účinnosti dialýzy, což se může u peritoneální dialýzy stát například tím, že poklesne zbytková funkce ledvin, dojde k projevům nedostatečné dialýzy. Pacient se cítí unavený, slabý, má poruchy spánku, nechutenství, neklidné nohy. V takovém případě je nutná úprava režimu výměn peritoneální dialýzy, v některých případech převod na hemodialýzu.

Dobrý den, to je ale otázek.
1. Při dialýze dochází k odstraňování řady látek, které běžně neměříme. Ukazatelem účinnosti dialýzy jsou výsledky výpočtů založených na vyloučeném množství močoviny, případně kreatininu. Samotná hladina nerozhoduje. Stejně tak zařazení do dialýzy se řídí výsledkem funkce ledvin, nikoliv hladinou kreatininu.
2. Je možné teoreticky dostat ledvinu za 2 týdny po zařazení do čekací listiny. Pořadí čekatelů pro každý odebraný orgán je generováno při každém odběru podle daného algoritmu vždy nově. Proto není pevné pořadí čekatelů, proto někdo čeká 2 týdny a někdo několik let
3. Záleží to hodně na podobnosti - shodě, ale i na jiných parametrech. Přesný popis najdete na stránce Koordinačního střediska transplantací: http://www.kst.cz/web/?page_id=2506
4. Vylučování vody se snažíme prvotně podpořit pomocí zbytkové funkce ledvin podáváním furosemidu. Pokud lék již nezabírá, voda má tendenci se zadržovat a dialyzační předpis s nejnižší koncentrací glukózy i při dodržování v omezení soli a vody ve stravě nezajišťuje vyrovnanou bilanci, upravujeme dialyzační schéma. Podávají se roztoky s vyšším obsahem glukózy, nebo je přidána výměna s icodextrinem, nebo je upravena frekvence výměn podle charakteru peritonea. U některých pacientů při ztrátě diurézy a nezvladatelné hyperhydrataci je nutno změnit peritoneální dialýzu na hemodialýzu.