Právní poradna

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz zaslaný do naší poradny. Z informací, které uvádíte vyplývá, že Vám byl v minulosti přiznán částečný invalidní důchod. Od 1. 1. 2010 došlo k novému vymezení invalidity. Místo dosavadní plné a částečné invalidity byla zavedena třístupňová invalidita (invalidita třetího, druhého a prvního stupně). Současně byla místo plného invalidního a částečného invalidního důchodu zavedena jedna dávka, a to invalidní důchod (pro invaliditu třetího, druhého nebo prvního stupně). Pokud jde o důchody přiznané před 1. 1. 2010 považuje se plný invalidní důchod ve výši, v jaké náležel ke dni 31. 12. 2009, za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Částečný invalidní důchod se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. 12. 2009, považuje za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, byl-li důvodem částečné invalidity pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, a za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně v ostatních případech. Skutečnost, zda jste schopna být zaměstnána na konkrétním pracovním místě je posuzována v rámci vstupní lékařské či preventivní prohlídky dle pracovněprávních předpisů. A právě na jejím výsledku závisí, zda budete moci vykonávat práci na konkrétní pracovní pozici. Nelze tedy jednoznačně říci, že s konkrétním stupněm invalidity můžete či nemůžete pracovat na plný úvazek. Toto je třeba vždy posoudit individuálně s ohledem na konkrétní pokles pracovní schopnosti a konkrétní pracovní pozici a nároky na ní kladené.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz zaslaný do naší poradny.

Z informací, které uvádíte vyplývá, že Vám byl v minulosti přiznán částečný invalidní důchod. K 1.1.2010 došlo ke změně klasifikace invalidních důchodů a částečné invalidní důchody se nyní považují za invaliditu prvního nebo druhého stupně (dle stupně poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti).
Jste-li přesvědčen, že v průběhu času došlo ke zhoršení Vašeho zdravotního stavu, máte možnost dostavit se na OSSZ/PSSZ/MSSZ příslušnou podle místa vašeho trvalého pobytu a podat žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. V této souvislosti je však vhodné zmínit, že subjektivní hodnocení vlastního zdravotního stavu bývá někdy odlišné od objektivního hodnocení posudkového lékaře. Bude-li v rámci posouzení vašeho zdravotního stavu konstatováno jeho zlepšení na nižší stupeň invalidity, popř. úplný zánik invalidity, bude Vám invalidní důchod v rozporu s Vaší žádostí z moci úřední snížen, resp. odňat.

Změnu stupně invalidity konstatuje lékař lékařské posudkové služby pověřený posuzováním zdravotního stavu pro příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ, a to v rámci lékařské prohlídky provedené buď z podnětu orgánu sociálního zabezpečení nebo z podnětu samotného důchodce. Při změně stupně invalidity není třeba žádat o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu nově stanoveného stupně. Snížení nebo zvýšení důchodu provede ČSSZ automaticky z moci úřední.

Vyhláška 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), podrobně ve své příloze stanoví jaké konkrétní zdravotní problémy a komplikace snižují míru poklesu pracovní schopnosti. Vyhláška je dostupná na internetu, v případě Vašeho zájmu o získání orientačních informací o pravděpodobnosti stanovení míry poklesu Vaší pracovní schopnosti, můžete do vyhlášky nahlédnout.

Dle Vašeho dotazu jsou rovněž důležitá následující ustanovení vyhlášky:
dle ustanovení § 2 odst. 3) „Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.“
dle ustanovení § 3 odst. 1) „V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.“

Závěr je bohužel takový, že skutečnost, jak bude případně posouzen váš zdravotní stav posudkovým lékařem, není možné předvídat. A pouze na výsledku provedené prohlídky závisí případná změna stupně Vaší invalidity.

Dobrý den,

zákon Vám výslovně neukládá povinnost uvádět Vaše zdravotní postižení při hledání práce. Podle zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminačního zákona, máte rovná práva při přístupu k zaměstnání jako ostatní osoby.

Na druhé straně např. úřady práce vedou evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby při vyhledávání zaměstnání. Je pravděpodobné, že i personální agentury budou žádat informace o Vašem zdravotním stavu, zejména pokud práce, o kterou máte zájem, je fyzicky náročná či je k ní třeba určité zdravotní způsobilosti.

Úřadu práce, hodláte-li jeho služeb využívat, potřebné údaje sdělit musíte (nesmíte uvádět nepravdivé skutečnosti, jinak se vystavujete riziku postihu). Úřad ale Vaše data bude využívat pouze k zákonnému účelu a musí je chránit proti zneužití. Nemusíte se tedy obávat znevýhodnění.

Pokud jde o personální agentury, je situace obdobná, ovšem se třemi podstatnými rozdíly:
a) v případě, že se Vás nezeptají na Váš zdravotní stav, nemusíte o něm hovořit;
b) v případě, že se Vás zeptají, nemusíte odpovědět, ovšem je třeba brát v potaz, zda zdravotní postižení může či nemůže mít vliv na výkon dané práce;
c) v případě, že odpovíte nepravdivě, nehrozí Vám správní postih, ale jednakl byste mohl odpovídat za škodu, která uvedením nepravdivé informace může vzniknout personální agentuře, jednak by se dala zvažovat odpovědnost trestní (i když není příliš pravděpodobné, že by takové jednání bylo jako trestný čin posouzeno).

V každém případě lhát nedoporučuji. Pravděpodobně budete stejně poslán na vstupní zdravotní prohlídku, při níž se ozřejmí, zda splňujete či nesplňujete zdravotní předpoklady pro výkon dané práce.

Pokud jde o kontakt s potenciálním zaměstnavatelem, platí opět to, že mu nemusíte o Vašem zdravotním stavu žádné informace sdělovat (ovšem viz poznámka o vstupní prohlídce), pokud se na ně nezeptá. Pokud se zeptá, ale v dané pozici (práci) nemůže Vaše postižení ovlivnit Váš výkon, můžete odpovědět např. "nemám žádné zdravotní problémy, které by mne při této práci omezovaly". Naopak pokud postižení pracovní výkon ovlivní popř. budete potřebovat zvláštní podmínky při práci, je třeba, abyste to zaměstnavateli sdělil. Pak bude vhodné doložit dokumenty o Vašem zdravotním stavu, protože zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají osovy se zdravotním postižením, mají určité výhody.

Ještě pro úplnost - údaje o zdravotním stavu jsou tzv. citlivé údaje podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Tyto osobní údaje smí zaměstnavatel popř. personální agentura zpracovávat jedině
a) s Vaším výslovným souhlasem, přičemž před jeho udělením musíte být poučen o rozsahu osobních údajů a účelu jejich zpracování, kdo bude jejich správcem, a po jaké období budou zpracovávány, jakož i o tom, že můžete souhlas kdykoli vzít zpět a dalších vašich právech; nebo
b) je zpracování nezbytné pro dodržení povinností a práv správce (tedy zaměstnavatele či agentury) odpovědného za zpracování v oblasti pracovního práva a zaměstnanosti stanovené zákonem.

S pozdravem

Petr Doubrava