dialýza

Dobrý den. K prvnímu dotazu: Je pravda, že při peritoneální dialýze se hladina kreatininu příliš neřeší. Hladina kreatininu v krvi sama o sobě není ukazatelem funkce ledvin ani účinnosti dialýzy. Proto i dobře dialyzovaný pacient na peritoneální dialýze může hladinu kreatininu takto vysokou. K druhé části dotazu: přítomnost otoků a vysoký krevní tlak spolu s velkou únavou jsou známkami nedostatečné dialýzy nebo nedostatečné spolupráce. Otoky svědčí pro převodnění. Je nutno se podívat, zda pomocí zvýšení dávky furosemidu lze zvýšit objem moči, pokud ne, je nutno omezit příjem soli co nejvíce a tekutin na 1-1,5l a jako poslední krok zvýšit ultrafiltraci při peritoneální dialýze buď změnou roztoků a nebo změnou schématu výměn. Teprve po dosažení suché váhy lze očekávat pokles tlaku. Někdy je nutno navýšit léky na snížení krevního tlaku. Vzhledem k celkové únavnosti je nutné se ptát, zda je dobře kontrolován krevní obraz - doporučená hladina hemoglobinu je 110-120. Léčba erytropoetinem je indikována při poklesu hemoglobinu pod 90. Dále je nutno vědět, zda peritoneální dialýza je účinná - tedy zda Kt/V při automatizované minimálně 1,7 a týdenní klearance kreatininu nejméně 45 litrů. Tyto hodnoty jsou vypočítávány ze sběru moči a dialyzátu a vzorku krve. Parametry účinnosti dialýzy jsou hodnoceny nejméně jednou za 3 měsíce u stabilních pacientů, při poklesu diurézy nebo změnu stavu i častěji. Pokud je peritoneální dialýza neúčinná a navýšení její dávky spolu s dosažením suché váhy nevedou ke zlepšení, je nutno zvážit přechod na hemodialýzu.
PS: Pokud chcete znát názory i dalších návštěvníků webu a podpořit výměnu zkušeností, pak doporučuji otevřít diskusi - proto si dovoluji kopírovat dotaz i do diskuse - vlákno Domácí dialýza

Dobrý den. Bohužel hemodialyzační léčba v dialyzačním středisku s sebou přináší nutnost dojíždět na dialyzační středisko 3x týdně, výjimečně, v úvodu léčby 2x týdně. Pokud Váš tatínek není schopen pro svůj zdravotní stav vyjít 3 patra, je nutno hledat řešení problému. Je nutno vybavit pacienta invalidním vozíkem, pro sjíždění schodů existují tzv. schodolezy, které umožňují zvládnutí schodů na vozíku. Nebo je třeba zvážit i změnu bydlení - nejlépe v rámci rodiny, pokud někdo z dětí či příbuzných disponuje bezbariérovým bytem. Nejméně vhodné, ale někdy nezbytné je umístění do zařízení sociální péče - domov důchodců, penzion apod. V každém případě je nutné počítat s tím, že s přibývajícím věkem a nemocemi se může nesoběstačnost zhoršovat. Na závěr dobrá zpráva, někdy pacienti, kteří zahajují dialýzu s velmi pokročilým selháním ledvin trpí i tzv. uremickou neuropatií - postižením nervů dolních končetin - pro kterou pacienti nejsou schopni pořádně se postavit a chodit. Dialýza s dostatečnou dialyzační dávkou u takových pacientů vede po několika týdnech k výraznému zlepšení stavu. Pacienti, kteří měsíce byli uvěznění ve svém bytě, se stávají mobilní a soběstační. Podmínkou je však dostatečná dialýza a samozřejmě za ztrátou schopnosti chodit se nesmí skrývat jiné onemocnění. Držím palce.

U dialyzovaného pacienta přes dodržování dietních režimů se může diabetes manifestovat. Hyperglykemie v souvislosti s užíváním amlodipinu/Zorem/ v klinických studiích nebyla potvrzena. Zvýšená hladina glykemie po jídle je obvyklá u nediabetických pacientů až do 11 mmol/l. Stávající hodnotu bych současnosti neřešil, ale s odstupem doporučuji kontrolní odběr na lačno, event. po jídle. Signifikantní hodnoty jsou 7 a více mmol/l na lačno a zmíněných 11 mmol/l po jídle.