dieta a výživa

Zvýšený kreatinin není nemoc. Kulturisti, zápasníci, siloví sportovci s vysokým až extrémním příjmem bílkovin a masa, a navíc s velkou svalovou hmotou mají zcela běžně hodnoty kreataninu. Protože eGF (odhadovaná glomerulární filtrace) se počítá z hladiny kreatininu, proto musí automaticky vycházet v dolních hranicích normy. Norma pro eGF je odlišná od GF vypočítané ze sběru moči. Zatímco GF ze sběru moči má dolní hranici kolem 1,3 ml/s = 78ml/min, eGF nad 1ml/s = 60 ml/min je považována za normální, byť nevylučuje skutečné snížení funkce ledvin. Vzhledem k normálnímu cystatinu C lze u vás předpokládat normální funkci ledvin. 

Občas podobné pacienty praktický lékař odesílá k nefrologickému vyšetření. My pak necháme pacienta sbírat moč 24 hodin a z výsledků moči (a krve) dokážeme velmi přesně zjistit jak funkci ledvin, tak množství přijímané bílkoviny za 24hodin a množství přijaté soli.

U pacienta s oslabenou funkcí ledvin se může vyšší hladina draslíku vyskytovat. Úkolem lékaře je kontrola medikace a úprava složení léků nebo jejich dávkování, pokud vedou k závažnému zvýšení hladiny draslíku. Dále je nutná kontrola acidobazického složení krve: často za zvýšenou hladinou draslíku stojí metabolická acidóza, tedy stav, vyplývající ze ztrát bikarbonátu do moči a hromadění kyselin v krvi. Léčbou je pak nasazení sody bikarbony.

Pak nastupují opatření na straně pacienta, která spočívají v omezení jídel s vysokým obsahem draslíku. Dají se najít články, které tyto potraviny vyjmenovávají. Konkrétní vzorový jídelníček neznám. Linky: https://www.ledviny.cz/strava-a-dieta-pri-dialyze a https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2014/02/08.pdf.

Pokud je pravá ledvina v pořádku, omezení nemáte. 

Dobrý den, 2x týdně sklenice piva nemůže škodit, ale v doporučeních to nenajdete. Alkohol obecně doporučovaný není a velmi těžko se určuje hranice, kolik alkoholu nevadí a kolik je už špatně. Pivo nemá vliv na nízkobílkovinnou dietu.

Ahoj Filipe, dá se předpokládat, že ledvina, která Ti zůstala, pracuje normálně - v krvi a moči máš normální nález. Osamělá ledvina ve Tvém věku je schopna přejmout většinu práci i za ztracenou druhou ledvinu. V takovém případě zvýšený příjem bílkovin, spojený se silovým tréninkem zdravou ledvinu neohrožuje. Doporučované množství bílkovin pro běžnou populaci je kolem 1g bílkovin/kg a den, pro sportovce 1,2-1,4g/kg a den a pro sportovce, kteří silově posilují a budují muskulaturu jsou uváděny i vyšší hodnoty 1,5-2,2g/kilogram váhy. V některých zdrojích se dočteš, že kulturisté užívají i 3,5g/kg a den a považují to za svou normu. Je však otázka, co je cílem Tvého tréninku. Zda skutečně chceš reprezentovat na kulturistických soutěžích, nebo jen chceš dobrou postavu a funkční tělo. V tom druhém případě, zvláště budeš-li posilovat rekreačně a budeš-li sportovat i aerobně, bych Ti doporučoval se držet hodnot kolem do 1,5 g/kg. Co se týče skladby bílkovin, je na místě pestrá strava, z masa nedoporučuji zařazovat červené maso příliš často, dle nových studií je jeho nadměrné požívání spojeno s vyšším rizikem poškození ledvin, než u bílého masa a ryb. (Zdroj: http://www.medscape.com/viewarticle/868886). Důkazy o poškození zdravé ledviny zvýšeným příjem bílkovin nejsou. Zdroje: pěkný článek dr. Pažického: http://www.pazicky.cz/sport_vyziva.html nebo http://cs.medlicker.com/1106-optimalni-mnozstvi-bilkovin Zdravím a přeji hodně spokojenosti a úspěšný trénink.

Dobrý den. Myslím, že tak to řečeno nebylo, izotopy nejsou v žádné zvýšené míře přítomny. Zřejmě se jedná o doporučené scintigrafické vyšetření, při němž je podána dávka radioaktivního farmaka (izotopy) a následně je sledováno jeho vylučování ledvinami. Výsledek porovná funkci obou ledvin.

Vážení pacienta před dialýzou a po dialýze je zcela zásadní pro řízení správné dialýzy. Minimální váhové přírůstky mezi dialýzami, a tedy méně důležité sledování bývá výjimečně u pacientů, kteří mají ještě výraznou zbytkovou diurézu v začátcích dialyzační léčby. U všech ostatních pacientů po několika dialýzách bez vážení bude váha s velkou pravděpodobností někde mimo suchou váhu, většinou směrem nahoru – jak píšete – i klidně + 8 kg. Pacienti bez dolních končetin nebo takoví, kteří nejsou schopni se postavit na váhu tvoří významný podíl dialyzovaných pacientů. Proto dialyzační střediska s tímto zcela samozřejmě počítají a řeší následovně: 1. Používají váhy, které umožňují zvážení pacienta i s invalidním vozíkem, váha vozíku se jednoduše odečte 2. Používají postele nebo ještě lépe dialyzační křesla opatřená váhou. Váha je před uložením pacienta vynulována, po uložení pacienta na křeslo/lůžko je váha zobrazena a ukazuje se v průběhu celé dialýzy. Takové váhy jsou dnes rovněž zcela standardním vybavením dialyzačního střediska vždy v přiměřeném počtu. Může se tedy výjimečně stát, že některou dialýzu pacient není zvážen a ultrafiltrace je nastavena odhadem, kdy sestřičky znají běžné váhové přírůstky pacienta, ale rozhodně by se nemělo jednat o běžnou praxi. Za velké váhové přírůstky mezi jednotlivými dialýzami může především přijatý objem vody, samotné jídlo má menší vliv, důležité je vysazení soli. Nepřiměřené omezovaní jídla může vést k podvýživě, která ohrožuje pacienta možná více než nějaké kilo navíc. Pokud jsou opravdu váhové přírůstky velké, sestřičky s pacientem nebo rodinou rády proberou jídelníček a zaměří se na problematické části. Samozřejmě podmínkou je zájem pacienta o spolupráci. Zapojení ošetřujícího člena rodiny tento proces může pozitivně ovlivnit. Pokud lze dosáhnout suchou váhu na rekreační dialýze, musí být dosažena i na mateřské dialýze. Dialyzačních středisek v České republice není nikterak málo, hustota sítě dialyzačních středisek patří k jedněm z nejhustších na světě. Přesto mohou být regiony, kde není příliš na výběr. Závratě po dialýze a nízký krevní tlak mohou mít více příčin. Jednou z nich může být skutečně příliš nízká podialyzační váha. Další příčinou mohou být léky užívané na hypertenzi, které jsou užívány bez redukce dávky nebo bez vysazení, když je tlak nízký. Mohou je však způsobovat i jiné příčiny: srdeční vada, srdeční selhávání, poruchy srdečního rytmu, poruchy prokrvení mozku, diabetická neuropatie a řada dalších. Pacient sice má možnost volby zdravotnického zařízení, problém je, že zdravotní pojišťovna hradí dopravu do nejbližšího zdravotnického zařízení, které je schopno poskytovat potřebnou péči. Blízkost střediska je jistě výhodou a mělo by být otázkou prestiže každého dialyzačního střediska uzpůsobit dialyzační léčbu tak, aby vyhovovala všem jeho „spádovým“ pacientů a aby ji pacient snášel co nejlépe. Mám obavy, že bez váhy to ve 21. století opravdu nejde. Nedostatečná vybavenost dialyzačního střediska může být způsobena podfinancováním střediska v rámci nemocnice, v níž dialyzační středisko soupeří o zdroje s ostatními odděleními. Podpora personálu dialyzačního střediska v jeho oprávněných požadavcích na adekvátní vybavení střediska například dopisem pacientů a rodinných příslušníku vedení příslušné nemocnice může být impulsem k otevření komunikace mezi klienty a personálem střediska. Doporučuji konkrétní problémy probrat s vedoucí lékařkou/lékařem dialyzačního střediska. Dialyzační léčba svými omezeními zasahuje do života nejen pacienta, ale i příbuzných. Proto rozšíření komunikace mezi dialyzačním střediskem a pacientem o blízké příbuzné je u dlouhodobě léčených velkým přínosem a věřím, že ji na dialyzačním středisku uvítají. Pokud přesto narazíte na nepochopení, zkuste se před stěhováním poptat na nejbližším dalším dialyzačním středisku.