komplikace

Správně uvádíte, že prvním předpokladem musí být dobrá kontrola fosforu. Hladina 2 není ideální, lepší je pod 1,76. Stejně důležitá je celková dialyzační dávka, zda je dosahována dostatečná dialyzační dávka, zda není vhodná jako metoda volby hemodiafiltrace, která je na svědění obecně účinnější, zda je v pořádku hladina parathormonu a podobně.

Před indikací biopsie je u proteinurie nutné kompletní interní vyšetření se zaměřením na vyloučení tzv. sekundární příčiny. Především jde o vyloučení onkologického onemocnění, tedy nutno vyšetřit zažívací trakt, prostatu, rtg plic, dále vyloučit tzv. systémové onemocnění - tedy provedení odběrů na různé typy autoprotilátek. Pokud jsou tato vyšetření negativní, pak malá proteinurie by možná nebyla indikací k biopsii, ale jsou-li současně přítomny celkové příznaky jako u vás - zvýšené teploty a současně i mikroskopická hematurie, pak pro rozhodování o dalším postupu biopsie je přínosem. Doporučená léčba - tedy i rozhodnutí o imunosupresi, její délka a dávkování je závislé na bioptickém výsledků. Stejně tak lze předvídat i její úspěšnost. Léčebné protokoly lze najít např. v mezinárodních doporučeních z roku 2012: http://kdigo.org/home/guidelines/ v dokumentu Glomerulonephritis. V rozvaze, zda léčbu zahajovat či nikoliv vždy stojí proti sobě očekávaný přínos léčby a vedlejší účinky léčby. Přání a životní styl nemocného v tom hrají nemalou roli. Nakonec přání a souhlas nemocného je nutnou podmínkou i při samotném provedení biopsie.

Dialýza 4x týdně určitě neuškodí, ale není to standardní léčba. Jedním z důvodů, proč je přidána čtvrtá dialýza bývají velké váhové přírůstky. Váhové přírůstky bývají větší u pacientů s žízní, u těch, co již nemočí. Přírůstek by měl v optimálním případě dosahovat 2,5% váhy pacienta - tedy kolem 2 kg. Někteří pacienti však nedokáží přes opakované poučení o dietních opatřeních tyto přírůstky mít pod kontrolou, a pak se setkáváme s přírůstky i 6 i více kg od minulé dialýzy. Takový přírůstek samozřejmě vede k převodnění a dušnosti. Dalším důvodem je stanovení suché váhy, tedy váhy, se kterou pacient opouští dialýzu. Jde o to, aby pacient po dialýze neměl žádnou přebytečnou vodu. Léčba erytropoetinem zlepšuje krevní obraz, to ale automaticky neznamená, že pacient opravdu má hladinu hemoglobinu nad 100. Jindy dušnost a slabost bývá spojena s vysokou hladinou draslíku. Dalším faktorem může být hyperkinetická arteriovenózní fistule - tedy stav, kdy tepenno žilní spojkou, která je používaná k napojení dialýzy, protéká příliš mnoho krve - tedy kolem 1500 a více ml/minutu. To byly důvody dialyzační. Samozřejmě dušnost má celou řadu jiných příčin. Jako první je nutno myslet na onemocnění srdce - chlopenní vady, kardiální dysfunkce - lze odhalit pomocí echografického vyšetření. Dále ischemická choroba srdeční, plicní embolie, onemocnění průdušek a řada dalších. Rozhodně údaj o nočních dušnostech je nutno nejdříve řešit s lékařem na středisku a po vyloučení příčin spojených s dialyzační léčbou je nutno hledat pomoc dále.

Pokud je přítomna mikroskopická hematurie od mládí, bez snížené funkce ledvin a s normálním urologickým nálezem, jedná se o benigní, tedy nezávažný nález. Nová přítomnost bílkoviny však může svědčit pro nějaký nový problém. Je otázkou, zda bílkovina byla opakovaně a kolik jí bylo v moči za 24 hodin. Dle dlouhodobého průběhu, opakovaných kontrol a dle přidružených onemocnění váš nefrolog rozhodne, zda nález bude zatím jen kontrolován, nebo zda bude indikováno další vyšetření, např. biopsie ledvin, nebo jiné vyšetření.

Prednison je kortikoid, tedy látka s hormonálními účinky. Umělé kortikoidy mají v různém stupni vyjádřeny účinky glukortikoidů a mineralokortikoidů - hormonů kůry nadledvinek. Jedním z projevů mineralokortikoidů je zadržování tekutiny v těle. Podání diuretik je prostředkem, jak od otoků pomoci. Ale je třeba odlišit, zda otoky jsou skutečně způsobeny Prednisonem. Je to i otázka funkce transplantované ledviny, přijmu soli a tekutin.

Zdá se, že jedinou možností je vyšetření a konzultace u plastického chirurga. Sám od sebe nezmizí.

Dobrý den. Postižení očí - sítnice a ledvin patří mezi projevy pozdních komplikací cukrovky. Příčinou je právě léta trvající cukrovka, která poškozuje nejjemnější krevní cévy v těle - např. právě v očích a ledvinách, kde cévy vytvářejí jemné glomeruly - filtry, v nichž vzniká moč filtrací krve. Kromě přítomnosti cukrovky na rychlost a tíži poškození spolupůsobí přítomnost rodinné zátěže, vysoký krevní tlak, vysoká hladina tuků, kuřáctví. Zahájením dialýzy všechny tyto příčiny trvají. Proto úbytek zraku může pokračovat. Rozvoj slepoty nelze vyloučit, ale za jak dlouho nelze předpovědět. Během dialýzy je podáván heparin jako prevence srážení krve během procedury, který může vést ke zvýšenému výskytu krvácení do sítnice. Proto se na dialýze u diabetiků snažíme podávat co nejnižší potřebnou dávku, případně nahrazujeme heparin tzv. nízkomolekulárním heparinem, který v malé dávce může být mírně šetrnější. Sledování na oční ambulanci je nezbytné, v některých případech oční lékař může indikovat ošetření laseroterapií případně operační léčbu tam, kde to je možné. Oční lékař/ka musí rovněž vyloučit jiná onemocnění, než poškození očí cukrovkou - například šedý nebo zelený zákal.