peritoneální dialýza

Určitý stupeň bolesti na konci vypouštění bývá obvyklý. Pacienti jej popisují jako určitý tlak v podbřišku, který je známkou vypuštěného břicha. Bohužel u některých pacientů je bolestivost větší a její intenzita pro pacienta neúměrná. V takovém případě se doporučuje tzv. přílivová, anglicky tidal dialýza za použití automatizované dialýzy pomocí cycleru. Při této formě dialýzy nedochází k úplnému vypouštění dialyzátu z břicha, ale jen určité části dialyzátu, která je nahrazen novým. Bolest se pak neobjevuje. Odkaz: http://www.advancesinpd.com/adv99/99-2d-2tidal.html

Je nutno hledat na stránkách výrobců: Baxter, Fresenius.
Jen si nejsem jistý, zda na webu jsou vystaveny celé katalogy. Na víc ve zdravotnickém zařízení, kde jste objednána s největší pravděpodobností mají na skladě výrobky jednoho výrobce, jehož systém pro peritoneální dialýzu používají. Nedoporučuje se kombinovat systémy různých výrobců.
Rozhodně bych si katetr nevybíral podle katalogu na netu, ale poradil bych se s lékařem a sestrou Vašeho dialyzačního střediska.

Délka hadičky je dána součtem délky peritoneálního katetru a na něm nasazeného tzv. transfersetu. Délka katetru se při zavádění dá zkrátit, ale nejméně 10 cm musí přesahovat, aby se dalo manipulovat s koncem katetru při nasazování spojky k transfersetu.
Transfer sety od firmy Baxter mají 10 nebo 15 cm. Tedy nějakých 25 cm hadičky bude čouhat vždy, pokud někdo nevymyslí něco jiného. Člověku nebývá z PD tak špatně jako na HOD. Velikost ultrafiltrace je upravována použitím roztoku s vyšším obsahem glukózy, roztokem s icodextrinem, úpravou frekvence výměn.

Peritoneální dialýza probíhá pozvolna, proto není pacientem nijak významně pociťována. Naopak při hemodialýze dochází k rychlým změnám během 4-5 hodin, proto může být doprovázena poklesy tlaku, křečemi, slabostí, někteří pacienti musí po dialýze doma odpočívat. Proto se dá říci, že je peritoneální dialýza lépe snášena než hemodialýza. Podmínkou však zůstává, že dialýza - je jedno zda peritoneální nebo hemodialýza - je dostatečně účinná. Účinnost dialýzy je pravidelně kontrolována - hemodialýza zpravidla jednou měsíčně, peritoneální dialýza co 2 měsíce. Při poklesu účinnosti dialýzy, což se může u peritoneální dialýzy stát například tím, že poklesne zbytková funkce ledvin, dojde k projevům nedostatečné dialýzy. Pacient se cítí unavený, slabý, má poruchy spánku, nechutenství, neklidné nohy. V takovém případě je nutná úprava režimu výměn peritoneální dialýzy, v některých případech převod na hemodialýzu.

Dobrý den, to je ale otázek.
1. Při dialýze dochází k odstraňování řady látek, které běžně neměříme. Ukazatelem účinnosti dialýzy jsou výsledky výpočtů založených na vyloučeném množství močoviny, případně kreatininu. Samotná hladina nerozhoduje. Stejně tak zařazení do dialýzy se řídí výsledkem funkce ledvin, nikoliv hladinou kreatininu.
2. Je možné teoreticky dostat ledvinu za 2 týdny po zařazení do čekací listiny. Pořadí čekatelů pro každý odebraný orgán je generováno při každém odběru podle daného algoritmu vždy nově. Proto není pevné pořadí čekatelů, proto někdo čeká 2 týdny a někdo několik let
3. Záleží to hodně na podobnosti - shodě, ale i na jiných parametrech. Přesný popis najdete na stránce Koordinačního střediska transplantací: http://www.kst.cz/web/?page_id=2506
4. Vylučování vody se snažíme prvotně podpořit pomocí zbytkové funkce ledvin podáváním furosemidu. Pokud lék již nezabírá, voda má tendenci se zadržovat a dialyzační předpis s nejnižší koncentrací glukózy i při dodržování v omezení soli a vody ve stravě nezajišťuje vyrovnanou bilanci, upravujeme dialyzační schéma. Podávají se roztoky s vyšším obsahem glukózy, nebo je přidána výměna s icodextrinem, nebo je upravena frekvence výměn podle charakteru peritonea. U některých pacientů při ztrátě diurézy a nezvladatelné hyperhydrataci je nutno změnit peritoneální dialýzu na hemodialýzu.

Dobrý den, pokud není známa lokalizace infekce a nejedná se tedy o infekční peritonitidu jako komplikaci peritoneální dialýzy, pak přidání antibiotika do dialyzačního roztoku nemá smysl. Přerušení antibiotické léčby v případě, kdy není doléčena původní infekce a v těle přetrvává zdroj infekce, vede ke znovu vzplanutí infekce a tedy nárůstu CRP. Vliv na střevní floru se liší jak u různých antibiotik, tak způsobem podávání.

Schopnost peritonea filtrovat odpadní látky do peritoneální roztoku postupně klesá, zpravidla po 3 letech. Laboratorně dochází k nárůstu uremických parametrů, to je především močoviny a fosforu, důležité je také zohlednit celkový stav pacienta.
PET test se provádí dle zvyklostí pracoviště, dle laboratorních dat s klinického stavu pacienta. Konkrétní hodnoty je vždy nutno vztáhnout k danému pacientovi, jeho hmotnosti, celkovému stavu.