peritoneální dialýza

Bez znalostí Vašeho zdravotního stavu a dalších laboratorních dat Vám nemohu dát zcela exaktní odpověď. Pokud však máte určitou zbytkovou funkci ledvin a zavedení katetru nekomplikují předcházející břišní operace pak snad by zahájení náhradní funkce ledvin metodou peritoneální dialýzy bylo možné. Při jejím nedostatečném efektu přechod na hemodialýzu je samozřejmě možný.

Dobrý den. Důvodů, proč je pacientovi po dialýze špatně je celá řada. Velmi záleží, s čím vším se pacient léčí. Víme, že dialýzu snášejí hůře diabetici, protože mají poruchu regulace krevního tlaku a prokrvení. Dále hůře snášejí dialýzu kardiaci - pacienti, kteří mají chlopenní vadu. Vždy je třeba pátrat po tom, jak se vyvíjejí krevní tlaky během dialýzy, zda je pacient převodněný a zda je dobře nastavena suchá váha. Suchá váha se nedá změřit jedním měřením, je to trochu umění ji správně určit. Když pacient málo jí, je třeba ji rychle snižovat, naopak, když se mu daří lépe, více jí, má nizké tlaky, je nutné suchou váhu zvyšovat. AV fistule je jednoznačně výhodnější než kanyla. Především proto, že pacienta neohrožuje infekcí. Umožňuje pacientovi běžnou hygienu a život bez větších omezení. Proto se vždy snažíme o AV fistuli jako první volbu. Bohužel pacientů se špatným stavem žil nebo těžkým srdečním selháváním přibývá a proto i přibývá pacientů, kteří jsou dialyzování přes permanentní dialyzační katétr. Z pohledu pacienta se může katétr zdát i jako pohodlnější řešení: při napojení nepociťuje bolest z jehel, během dialýzy má volné obě ruce. Přesto budeme ve většině případů se snažit o našití funkční AV fistule, protože pacienta ohrožuje méně než katétr.

Určitý stupeň bolesti na konci vypouštění bývá obvyklý. Pacienti jej popisují jako určitý tlak v podbřišku, který je známkou vypuštěného břicha. Bohužel u některých pacientů je bolestivost větší a její intenzita pro pacienta neúměrná. V takovém případě se doporučuje tzv. přílivová, anglicky tidal dialýza za použití automatizované dialýzy pomocí cycleru. Při této formě dialýzy nedochází k úplnému vypouštění dialyzátu z břicha, ale jen určité části dialyzátu, která je nahrazen novým. Bolest se pak neobjevuje. Odkaz: http://www.advancesinpd.com/adv99/99-2d-2tidal.html

Je nutno hledat na stránkách výrobců: Baxter, Fresenius.
Jen si nejsem jistý, zda na webu jsou vystaveny celé katalogy. Na víc ve zdravotnickém zařízení, kde jste objednána s největší pravděpodobností mají na skladě výrobky jednoho výrobce, jehož systém pro peritoneální dialýzu používají. Nedoporučuje se kombinovat systémy různých výrobců.
Rozhodně bych si katetr nevybíral podle katalogu na netu, ale poradil bych se s lékařem a sestrou Vašeho dialyzačního střediska.

Délka hadičky je dána součtem délky peritoneálního katetru a na něm nasazeného tzv. transfersetu. Délka katetru se při zavádění dá zkrátit, ale nejméně 10 cm musí přesahovat, aby se dalo manipulovat s koncem katetru při nasazování spojky k transfersetu.
Transfer sety od firmy Baxter mají 10 nebo 15 cm. Tedy nějakých 25 cm hadičky bude čouhat vždy, pokud někdo nevymyslí něco jiného. Člověku nebývá z PD tak špatně jako na HOD. Velikost ultrafiltrace je upravována použitím roztoku s vyšším obsahem glukózy, roztokem s icodextrinem, úpravou frekvence výměn.

Peritoneální dialýza probíhá pozvolna, proto není pacientem nijak významně pociťována. Naopak při hemodialýze dochází k rychlým změnám během 4-5 hodin, proto může být doprovázena poklesy tlaku, křečemi, slabostí, někteří pacienti musí po dialýze doma odpočívat. Proto se dá říci, že je peritoneální dialýza lépe snášena než hemodialýza. Podmínkou však zůstává, že dialýza - je jedno zda peritoneální nebo hemodialýza - je dostatečně účinná. Účinnost dialýzy je pravidelně kontrolována - hemodialýza zpravidla jednou měsíčně, peritoneální dialýza co 2 měsíce. Při poklesu účinnosti dialýzy, což se může u peritoneální dialýzy stát například tím, že poklesne zbytková funkce ledvin, dojde k projevům nedostatečné dialýzy. Pacient se cítí unavený, slabý, má poruchy spánku, nechutenství, neklidné nohy. V takovém případě je nutná úprava režimu výměn peritoneální dialýzy, v některých případech převod na hemodialýzu.

Dobrý den, to je ale otázek.
1. Při dialýze dochází k odstraňování řady látek, které běžně neměříme. Ukazatelem účinnosti dialýzy jsou výsledky výpočtů založených na vyloučeném množství močoviny, případně kreatininu. Samotná hladina nerozhoduje. Stejně tak zařazení do dialýzy se řídí výsledkem funkce ledvin, nikoliv hladinou kreatininu.
2. Je možné teoreticky dostat ledvinu za 2 týdny po zařazení do čekací listiny. Pořadí čekatelů pro každý odebraný orgán je generováno při každém odběru podle daného algoritmu vždy nově. Proto není pevné pořadí čekatelů, proto někdo čeká 2 týdny a někdo několik let
3. Záleží to hodně na podobnosti - shodě, ale i na jiných parametrech. Přesný popis najdete na stránce Koordinačního střediska transplantací: http://www.kst.cz/web/?page_id=2506
4. Vylučování vody se snažíme prvotně podpořit pomocí zbytkové funkce ledvin podáváním furosemidu. Pokud lék již nezabírá, voda má tendenci se zadržovat a dialyzační předpis s nejnižší koncentrací glukózy i při dodržování v omezení soli a vody ve stravě nezajišťuje vyrovnanou bilanci, upravujeme dialyzační schéma. Podávají se roztoky s vyšším obsahem glukózy, nebo je přidána výměna s icodextrinem, nebo je upravena frekvence výměn podle charakteru peritonea. U některých pacientů při ztrátě diurézy a nezvladatelné hyperhydrataci je nutno změnit peritoneální dialýzu na hemodialýzu.