dialýza

Vyšší kreatinin před dialýzou svědčí buď pro ztrátu zbytkové funkce ledvin nebo pro nárůst svalové hmoty a dobrou výživu. Platit může obojí. Naopak klesající kreatinin před dialýzou většinou není známkou zlepšení funkce ledvin, to se stává málokdy. Naopak je známkou, že se pacientovi nedaří, má špatnou výživu, chřadne. Takový pacient má horší prognózu, vyšší riziko jiných zdravotních komplikací a úmrtí. Vysoký cukr už na selhané ledviny nemá vliv, v tom má pacient pravdu. Samozřejmě poškozování dalších orgánů: očí, cév srdce, dolních končetin nebo mozku bohužel pokračuje dále. 

Dobrý den, důvodem opětného zahájení dialýzy je selhání transplantované ledviny. Selhání je doprovázeno ztrátou diurézy - močení. Slabost po dialýze může souviset s poklesem tlaku, rychlé změny po dialýze u některých pacientů vyvolávají slabost. Častou příčinou slabosti po dialýze je nízký krevní tlak, proto je nutno probrat užívanou medikaci a suchou váhu s ošetřující lékařkou nebo lékařem.

Dobrý den. Moje otázka zní, proč jste to slovo nepoložil vy nebo váš otec, když dosud nepadlo? Slova nepadají sama, musí být někým vyslovena. Pacient léčený v nefrologické ambulanci pro chronické selhání ledvin, u něhož postupně dochází k progresi onemocnění, je připravován na léčbu náhradou funkce ledvin - z anglického originálu RRT = renal replacement therapy. S pacientem, a pokud možno i s jeho blízkými, jsou podrobně probrány nabízené možnosti v tomto pořadí: 1. možnost transplantace od žijícího dárce, pokud takový je k dispozici. 2. volba mezi peritoneální dialýzou a hemodialýzou a podle rozhodnutí pacienta optimální příprava na vybranou metodu 3. současně s bodem 2 nebo v době zahájení některé z dialýz provedení potřebných vyšetření a zařazení do čekací listiny na transplantaci ledviny od zemřelého dárce. 4. ve výjimečných případech je zvažována konzervativní léčba bez zahájení náhrady funkce ledvin. Toto je ideální schéma. Pokud pacient trpí stavy, které znemožňují transplantaci ledviny, ošetřující lékař tuto volbu nemusí vůbec zmínit a navrhuje jen možnosti dialýzy. Některé stavy však mohou znamenat jen tzv. relativní kontraindikaci a ve sporných případech v případě zájmu pacienta je pacient s výsledky vyšetření odeslán do spádového transplantačního centra ke konzultaci. V České republice se pohybuje průměrné procento dialyzovaných pacientů, kteří jsou současně zařazeni na čekací listině k transplantaci ledviny kolem 11 %. Důvodem je přítomnost četných doprovodných onemocnění a stavů, u nichž mohou převážit rizika transplantace nad dialýzou, případně nemusí transplantace znamenat zlepšení kvality a prognózy nemocného. Jak je na tom konkrétně váš otec je nutno zjistit přímo u ošetřujícího lékaře. Velmi doporučujeme při příští kontrole otce doprovodit na kontrolu a všechny otázky probrat s lékařem. Každý pečující lékař je za zájem rodiny vděčný a stanovení optimálního léčebného postupu u konkrétního pacienta je vhodné řešit ve spolupráci s nejbližším členem rodiny. Stanovení plánu musí přihlížet nejen k výsledkům laboratorních vyšetření, ale i celkovému stavu pacienta a jeho zájmům a přáním.

Dobrý den. Na tuto velmi jednoduchou otázku neexistuje podobně jednoduchá odpověď. Proto zde na ledviny.cz se snažíme v kapitole o náhradě funkce ledvin vysvětlit, jaká omezení přináší hemodialýza a jaká peritoneální dialýza. Obě metody ovlivňují denní program nemocného, jsou jinak snášeny, vyžadují jiné zapojení pacienta případně rodiny. Více si přečtete na https://www.ledviny.cz/jak-rozhodnout-ktery-typ-nahrady-ledvin. Protože obě metody dosahují stejných výsledků, alespoň v prvních 5 letech dialýzy to platí, neuslyšíte od lékaře, která metoda je lepší. Obě jsou srovnatelné. Proto při rozhodování je nutné přihlížet k dalším faktorům: co si přeje pacient, jaký má životní styl, zda je ochoten a schopen si dialýzu provádět doma a profitovat tak z peritoneální dialýzy, nebo naopak se pacient nechce o nic starat a nechat dialýzu na sestřičkách v dialyzačním středisku. O peritoneální dialýze si můžete přečíst v této sekci webu.

Dobrý den.
Dialyzační léčba není léčbou, která by byla povinná a nikdo nemůže nikoho nutit, aby na dialýzu chodil. Na druhou stranu si pacient musí uvědomit, že pokud již nemočí vůbec vede ukončení dialýzy k úmrtí v průměru do 8 dní. U pacientů, kteří mají tzv. zbytkovou funkci ledvin nemusí ukončení dialýzy vést k úmrtí ihned, ale její ukončení povede k poklesu výkonnosti, nechutenství, dušnosti a s pokračujícím selháním ledvin se pacient dostává do letargie. Pokud má Váš otec kreatinin před dialýzou kolem 300, zdá se, že ještě má zbytkovou funkci ledvin zachovánu. Nemocní, kteří trpí řadou dalších onemocnění - například onkologické onemocnění, terminální selhání srdce (Pozor: přítomnost kardiostimulátoru nic nevypovídá o výkonnosti srdce !!), nemocní se selháním jater a podobně nemusí pozorovat po zahájení dialyzační léčby žádné zlepšení kvality života.
Naopak, zátěž z vlastní procedury a dojíždění může vést ke zhoršení života. Velká část pacientů odmítá dialýzu z důvodu doprovázející deprese. Projevuje se poruchami spánku, smutkem, nechutenstvím, ztrátou životní motivace. Po pohovoru s pacientem při známkách deprese jsou nasazována antidepresiva s velmi dobrým efektem.
Pokud pacient přes všechna opatření ukončí dialyzační léčbu, je snahou tzv. konzervativní léčby zabránit převodnění podáváním léků na podporu močení u močících pacientů. V případě dušnosti a bolestí jsou podávány tišící léky. Je jasné, že taková konzervativní léčba se nemůže srovnávat s léčbou dialyzační. Proto je volena jen ve zcela výjimečných případech, kdy stav pacienta je tak těžký, že ponechání jej doma, bez nutnosti transportu, je pro něj větším užitkem než pokračování v dialýze.

Vážení pacienta před dialýzou a po dialýze je zcela zásadní pro řízení správné dialýzy. Minimální váhové přírůstky mezi dialýzami, a tedy méně důležité sledování bývá výjimečně u pacientů, kteří mají ještě výraznou zbytkovou diurézu v začátcích dialyzační léčby. U všech ostatních pacientů po několika dialýzách bez vážení bude váha s velkou pravděpodobností někde mimo suchou váhu, většinou směrem nahoru – jak píšete – i klidně + 8 kg. Pacienti bez dolních končetin nebo takoví, kteří nejsou schopni se postavit na váhu tvoří významný podíl dialyzovaných pacientů. Proto dialyzační střediska s tímto zcela samozřejmě počítají a řeší následovně: 1. Používají váhy, které umožňují zvážení pacienta i s invalidním vozíkem, váha vozíku se jednoduše odečte 2. Používají postele nebo ještě lépe dialyzační křesla opatřená váhou. Váha je před uložením pacienta vynulována, po uložení pacienta na křeslo/lůžko je váha zobrazena a ukazuje se v průběhu celé dialýzy. Takové váhy jsou dnes rovněž zcela standardním vybavením dialyzačního střediska vždy v přiměřeném počtu. Může se tedy výjimečně stát, že některou dialýzu pacient není zvážen a ultrafiltrace je nastavena odhadem, kdy sestřičky znají běžné váhové přírůstky pacienta, ale rozhodně by se nemělo jednat o běžnou praxi. Za velké váhové přírůstky mezi jednotlivými dialýzami může především přijatý objem vody, samotné jídlo má menší vliv, důležité je vysazení soli. Nepřiměřené omezovaní jídla může vést k podvýživě, která ohrožuje pacienta možná více než nějaké kilo navíc. Pokud jsou opravdu váhové přírůstky velké, sestřičky s pacientem nebo rodinou rády proberou jídelníček a zaměří se na problematické části. Samozřejmě podmínkou je zájem pacienta o spolupráci. Zapojení ošetřujícího člena rodiny tento proces může pozitivně ovlivnit. Pokud lze dosáhnout suchou váhu na rekreační dialýze, musí být dosažena i na mateřské dialýze. Dialyzačních středisek v České republice není nikterak málo, hustota sítě dialyzačních středisek patří k jedněm z nejhustších na světě. Přesto mohou být regiony, kde není příliš na výběr. Závratě po dialýze a nízký krevní tlak mohou mít více příčin. Jednou z nich může být skutečně příliš nízká podialyzační váha. Další příčinou mohou být léky užívané na hypertenzi, které jsou užívány bez redukce dávky nebo bez vysazení, když je tlak nízký. Mohou je však způsobovat i jiné příčiny: srdeční vada, srdeční selhávání, poruchy srdečního rytmu, poruchy prokrvení mozku, diabetická neuropatie a řada dalších. Pacient sice má možnost volby zdravotnického zařízení, problém je, že zdravotní pojišťovna hradí dopravu do nejbližšího zdravotnického zařízení, které je schopno poskytovat potřebnou péči. Blízkost střediska je jistě výhodou a mělo by být otázkou prestiže každého dialyzačního střediska uzpůsobit dialyzační léčbu tak, aby vyhovovala všem jeho „spádovým“ pacientů a aby ji pacient snášel co nejlépe. Mám obavy, že bez váhy to ve 21. století opravdu nejde. Nedostatečná vybavenost dialyzačního střediska může být způsobena podfinancováním střediska v rámci nemocnice, v níž dialyzační středisko soupeří o zdroje s ostatními odděleními. Podpora personálu dialyzačního střediska v jeho oprávněných požadavcích na adekvátní vybavení střediska například dopisem pacientů a rodinných příslušníku vedení příslušné nemocnice může být impulsem k otevření komunikace mezi klienty a personálem střediska. Doporučuji konkrétní problémy probrat s vedoucí lékařkou/lékařem dialyzačního střediska. Dialyzační léčba svými omezeními zasahuje do života nejen pacienta, ale i příbuzných. Proto rozšíření komunikace mezi dialyzačním střediskem a pacientem o blízké příbuzné je u dlouhodobě léčených velkým přínosem a věřím, že ji na dialyzačním středisku uvítají. Pokud přesto narazíte na nepochopení, zkuste se před stěhováním poptat na nejbližším dalším dialyzačním středisku.

S kreatininem 568 před 5 lety se dá předpokládat, že všechny Vaše potíže vyplývají z otravy krve při selhání ledvin a pro přežití potřebujete urychleně kontrolu na nefrologii a s největší pravděpodobností urgentní zahájení dialyzační léčby. NEČEKEJTE!!!